 Po střeleckém rozjezdu přechází Luna dopoledne ze Střelce do Kozoroha. Z obou znamení si sahá trigonem na Uran v Býku a kvadrátem na Chiron v Beranu. Její touha po svobodě a uvolnění, po vymanění se z pout materiální reality, po změně prostoru, v němž se pohybuje, naráží na chronicky bolavé a akutně znovu podebrané místo. Konflikt sebeprosazení a povinnosti. Konflikt sebevyjádření a společenského řádu. Konflikt touhy duše a pravidel, omezení, zákazů a fyzických bloků. Konflikt toho, co chci a co musím.
 A ještě naposledy o Venuši, už jen krátce. Stále na samém konci Kozoroha a zejména po setkání s Plutem a jižním uzlem. Pluto rozhrábl, co nám nevyhovuje, otevřel průhled do zakázaných prostor, přinutil nás strčit hlavu do díry a rozhlídnout se. Jižní uzel pak doporučil vytřídit bordel, rozhodnout, co ještě chceme a potřebujeme (srovnat!), a co už ne (vyvézt do kontejneru!). Nebo možná jinak. Co nás baví, co těší, co nás naplňuje.
 Někdy si říkám, že bych ty horoskopy měla pojímat tak nějak globálně, komplexně, postihnout všechno, co se zrovna děje. Jenže to je práce pro vraha a zabrala by mi hodiny. I když možná ne, někteří kolegové k tomu právě takto přistupují. Já se teda přiznám, že se prostě mrknu na graf a pod dojmem svého aktuálního rozpoložení (čemuž nelze zabránit) k sobě přitáhnu to silové místo, které se mnou rezonuje nejvíc. Někdy se silové místo nekoná, celkový obraz se poněkud rozpíjí, a pak tedy ty rekapitulační seznamy o tom, že Slunce tuhle a Luna tamhle a všichni ostatní čekají za rohem.
 Tak. A Slunce přešlo do Ryb. Stihli jste všechno, jako za letošek? Protože balíme, přátelé, zavíráme. Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Po zběsilém vibrujícím tempu ve Vodnáři letos ještě zrychleném konjunkcí Marse s Uranem přichází výdech, úleva, spočinutí ... konečně! Na chvíli pauza. Čas uzavírání, dokončování, odevzdání ... a pak dlouhého čekání na nový začátek, na nový cyklus, na jaro. Rybí období tak trochu připomíná povzdech Smrtky před odjezdem do Sarajeva ...
 I tu k sobě samé. Ověřit. Prokázat. Dokladovat, že jsem jí hodna. Že jsem dost milá, abych někomu vůbec stála za to dát se se mnou do řeči. Dost atraktivní, aby si o mě někdo vůbec opřel kolo. Dost krásná na to, abych s tím ksichtem mohla vyjít na ulici. Dost kultivovaná, abych se směla připojit k tomuto exkluzivnímu společenství. Dost štíhlá, dost nóbl, dost vzdělaná, dost bohatá, dost luxusní, dost ... však víte!
 Takže shrnutí? Třífázová konjunkce Mars – Uran na samém konci Berana je za námi a žádné nové stresové, zmatečné a šokující situace není třeba očekávat. Teda samozřejmě, pokud nepatříte k těm, u nichž už týden buší na dveře hasiči a oni raději nejdou otevřít, aby se nedozvěděli, že průser. Ale to je krajní možnost a nepředpokládám její výskyt. Doufám, že všichni zaregistrovali svůj moment prozření. Dobrý? No buď jo, anebo jo – v prvním případě to víte hned a ve druhém vám to časem dojde. Každopádně, vrchol jsme překonali, ale jak víte, jedná se o dlouhodobou sezónu seismické aktivity mozku, takže následné otřesy mohou být ještě chviličku cítit. Pokud je vnímáte jako vítané probuzení, fajn. Pokud máte zatím pocit, že jste dostali ránu palicí do hlavy, dobrou zprávou je, že zhruba tak v neděli tohoto týdne a na začátku dalšího vám začne docházet, k čemu to bylo potřeba, a v troskách po zemětřesení začnete místo suti vidět stavební materiál vaší zářivé budoucnosti.
Když říkám, že tahle dávka skončila, neznamená to, že náš život zůstal bez následků. A o to tu právě šlo: o změnu! Nečekanou, radikální a díky účasti osy lunárních uzlů o změnu zásadní. Nejen samoúčelné protřepání života, ale opravdový zlom, který nás nasměruje jinam a přiměje žít jinak. Došlo k probuzení, k nastartování, k aktivaci, kterou jsme navzdory vlastní rezistenci odkládali. K uvolnění a rozbití zažraných předsudků, rigidních pravidel, líné pohodlnosti a ignorantské lhostejnosti. Ale taky osvobození od dobře míněných vzorců chování, tedy od „tak se to přece musí“ a „nemůžu si dovolit se na to vykašlat“ a „myslím to s tebou dobře“ a „to by sis zkazila život“ a „dělám to pro všechny“ a „co by tomu řekli lidi“. Od strachu projevit a prosadit své vlastní potřeby (zůstáváme v Beranu). Od přejímání zodpovědnosti, která nám nepřísluší a poslušnosti pravidel, která nemají žádný přínos (kvadrát do Kozoroha). Od společenského pokrytectví, potřeby uvážlivě plánovat svůj život a mít ho pod kontrolou (opozice do Vah). Od snahy ochránit své blízké před jejich vlastním životem a zkušenostmi, které sem přišli nasbírat (kvadrát do Raka). Tak. Beranům, a vlastně všem kardinálním znamením (Rak, Váhy, Kozoroh) tímto končí šestitýdenní dynamické a turbulentní období s Marsem, co zapaluje koudel u zadku a nutí nás běžet, i když už nemůžeme. Ještě jeden poslední den a těsně před půlnocí přejde Mars do Býka. Z pohledu Marsu je to sešup dolů, protože v Býku zdaleka není ring volný, jak má Mars rád. Naopak, ring je zastlaný a zacpaný, Mars se v něm pohybuje ztěžka, ale co už. Jeho úkolem je tu naštosovanou hmotu rozhýbat, přimět k akci a případně něco z těch setrvačně shromažďovaných materiálních statků pustit a vyhodit. Nicméně, dá mu to zabrat. Jeho energie se mění. V mém oblíbeném přirovnání, postaveném na principu Mars = motor, právě přesedáme z vozu Formule 1 do parního válce. A tím teď pojedeme až do konce března. Z pohledu Býků a potažmo (respektive?) dalších tří pevných znamení, tedy Lvů, Štírů a Vodnářů, nastupuje období, kdy se konečně dají věci do pohybu a něco se bude dít. Jsem přesně ten, koho se to dotýká téměř na všech frontách a těším se, ale 1) jsem divná a 2) jak se znám, brzo mě to doběhne, a možná budu ještě ráda vzpomínat na klid. Nicméně, teď mi vize rozhýbání setrvačné zatuchliny připadá nesmírně lákavá. Samozřejmě, sluneční Býci / Lvi / Štíři / Vodnáři to budou zvládat lépe než lunární, protože zatímco Slunce je i nekomfortní vazbou Marsu aktivováno a nakopnuto k vyššímu výkonu, pro Lunu je to prostě zásah do citlivého místa. Ale jako vždycky, přežijeme to 😊 No a ještě poznámka: Mars končí svou misi v kardinálních znameních dnes, Uranu už zbývá taky jen pár dnů. Nebo teda dvacet, ale co to je z pohledu čtyřiaosmdesátiletého cyklu, ne?  Dobré ráno! Lunu už máme v Býkovi, Uran sice na dosah, ale zatím zůstal za plotem v ohradě pro Berany a čas se pomalu zklidňuje. Po celý den nás bude provázet býčí mírumilovná pohodlnost, pomalé popásání se v zahradě pozemských rozkoší, takové to domácí žvýkání.
 Sedla jsem včera večer do auta, rozjela se do města a zírám, že mi někdo vyměnil virtuální realitu za čelním sklem za daleko rychlejší verzi: vozidla se zběsile řítí, tramvaj zvoní jak o život, chodci se šíleným šklebem potmě vskakují do vozovky ... cestu ze sauny absolvuji na dvakrát, poprvé jsem zapomněla mobil v kapse županu své kamarádky. Takže myslím, že už je čas. Konjunkce Mars + Uran je tu v plné parádě!
 Jak se daří vaší Lilith? Stále na scéně, a i díky ní jedeme ostrou linku. Ještě tak čtyři dny. Pořád hafo planet ve Vodnáři a poté, co Lilith minul Merkur, přibližuje se k ní Slunce. Kamarádka se mě ptá, jestli je dobrý nápad jít dneska po úřadech. Hm, ani vám nevím, Saturn je celkem cajk a drží se nenápadně na pozadí luxusním sextilem za ruku s Neptunem, takže úřady / autority / systém je vlastně mimořádně náchylný k soucitu a pochopení, chce nám vyjít vstříc a podpořit nás, ovšem za určitých podmínek. A tím se vracíme k Lilith. Jaké podmínky to jsou? Hrajeme fér a na rovinu, absolutně otevřenou hru, karty na stole. Žádné triky, manipulace, vyčkávání a úskoky. Pokud se pokusíme blafovat, něco schovat, zapřít, zakamuflovat, budeme odhaleni. Vodnář se nebojí extrému, Lilith už vůbec ne, oba jednou super přesnou linku čisté logiky, ani jeden z nich si nebere servítky, naopak zamíří přímou čarou k podstatě věci a rovnou do ní říznou. Říznou možná není to správné slovo, krev neteče, všechno se odehrává v ledovém prostředí chlazeném tekutým dusíkem: čistě, jasně, precizně. Řežeme laserem. Nicméně pokud máme co skrývat, je celkem na jistotu, že se to provalí a všechno svinstvo se vylije ven. Nestane se nic víc, než že si budeme připadat jako veřejně odhalení debilové a stydět se sami za sebe.
Na druhou stranu, nabízí se tím i dokonalá příležitost vyvézt senkruvnu svého podvědomí a udělat si pořádek sami v sobě. Ujasnit si a říct, co doopravdy cítím, chci, potřebuju a musím žít, jinak se zalknu puchem a utopím ve ... no nic, to už je příliš explicitní. A samozřejmě, musím umět přijmout i důsledky tohoto uvolnění a vyčištění. Společenské normy totiž vyvážení septiku příliš nepodporují. A tohle téma můžeme směle rozšířit i mimo úřad na obecnou rovinu života. Jo, a nebojte se, podporuje nás nejen Saturn s Neptunem, ale i Jupiter a de facto i ta třaskavá nastupující konstelace Mars + Uran.  Státní den Srí Lanky? A to jako proč? Co je to za pakárnu? Haha, a proč ne? Protože Vodnář, přátelé, a ten si dělá, co chce! A taky jsem nevěděla, jak to celý pojmenovat, takže Google zkusil štěstí a hele, co z něj vypadlo, prostě slavíme, mrkejte ... TVL, vždyť to ale vůbec neladí s tou fotkou! Máte pravdu, neladí! A pokud vám to vadí, rovnou si dejte za úkol trénovat toleranci a bezpředsudečnost, dneska ji budete potřebovat :D Krom toho, fotka je úžasná a ten název ... uaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
|