 Konec roku 2021 je tu. Jaký byl, takový byl. Dnes jej pomyslně uzavřeme a od zítřka vstupujeme do nového. I přesto, že astrologicky dnes žádný cyklus nekončí. Takže, co přetrvává a co zbývá dokončit? A naopak, co bude dnes a zítra nového, aby to stálo za zmínku?
 ... a Jupiter vplouvá do Ryb. Není to v tomto cyklu poprvé. Už v polovině května tohoto roku, myslím tím toho odcházejícího, si vzal ve Vodnáři neplacené volno a odjel ... odjel daleko, naslepo, do neznáma, jen tak k moři nebo kamkoliv, kde není třeba cokoliv řešit, o čemkoli vyjednávat, o cokoliv usilovat. Někam, kde stačí jen tak být ... já jsem se tehdy v naprostém saturnském vyčerpání nechala za ruku odvést do Egypta, v jehož horoskopu (minimálně v tom k vyhlášení nezávislosti, 28.2.1922) jsou Ryby obsazeny pětinásobně: oběma světly, Venuší, Uranem a Lilith. A věřím, že tohle datum dodnes prosakuje celou zemí i společností, i navzdory paralelně uvažovanému horoskopu k vyhlášení republiky, protože takovou dávku nespecifického bezčasí, prolínajících se možností a fluidních struktur, všeobjímající odevzdanosti i bezbřehé lhostejnosti, totální pasivity anebo přijetí toho, co je, bez jakékoliv známky snah o změnu jinde nenajdeme …
 Trojkonjunkce Merkur – Venuše – Pluto na necelých dvou stupních mezi 24°-26° Kozoroha, dnes už pevně semknutá, bezpečně zapřená o pevnou půdu pod nohama a nerušená žádnými vnějšími vlivy, se schází, aby promyslela, projednala a navrhla řešení dílčích kroků v zásadních tématech, jež nás provázejí dlouhodobě, a zejména těch, jichž jsme se dotkli někdy kolem 9. prosince a možná je neuhráli k naší naprosté spokojenosti. Setkání Merkuru s Venuší tradičně motivuje naši ochotu setkávat se a komunikovat, podporuje přátelské vztahy a zvyšuje popularitu, usnadňuje vyjádření a kultivuje náš projev. Přináší svěžest a radost do života. Právě díky Merkuru může Venuše na své revizní cestě přehodnotit některá svá předešlá rozhodnutí v oblasti sebehodnoty, vztahů, krásy a potěšení, estetiky či financí.
 Úterý po Vánocích a klíčoví hráči horoskopu stále drží prst na našich tlakových bodech. Jupiter setrvává v kvadrátu k ose uzlů. Saturn a Uran bez hnutí zaklesnutí do sebe, přivřeným pohledem fixují jeden druhého a měří své síly. Venuše se podruhé prosmýkla kolem Pluta, opatrně se odtahuje a rozpomíná se na vše, co zažila a ve chvílích akutního omámení vytěsnila. Zdánlivý klid. Jupiter i dvojice Saturn / Uran bez kontaktů. Zato kolem Pluta s Venuší se to zahušťuje. Z jedné strany dotahuje Merkur, dnes ještě na vzdálenost jednoho stupně, ale zítra už tělo na tělo s Venuší, pozítří s Plutem. V pátek budeme vědět.
 Saturn a Uran: poznámka na okraj ... Dlouho očekávané finále celoroční bojové hry na téma zborcení starých struktur ve prospěch inovace, oživení a osvobození je tu. A jako obvykle, ticho po pěšině. TVL, tak co jako? Můj přítel astrolog (doufám, že mohu citovat) mi včera napsal tohle: „Fakt už jsem na pochybách o astrologii, když se v tak děsivých aspektech neděje vůbec nic. Svět je klidnější než kdykoliv předtím. Cítím v sobě strach z něčeho velkého, co by se mohlo stát, a zároveň zklamání, že by se vlastně nestalo nic. Napětí potřebuje ventil, než nás roztrhá zevnitř.“
 Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám … prostě mír v duši a zasněžené ticho vůkol, co jiného si přát. Jenže zrovna tyhle Vánoce jsou fakt fest punk! Ale my to dáme. Zahajujeme ráno ještě s Lunou ve Lvu, nastřelenou opozicí Jupitera ve Vodnáři. Naprosto úžasná, nadšená konstelace plná vroucích emocí. Valíme to ze srdce a naplno, bohužel ale úplně bez korekce a bez zábran, a na to taky dojedeme. Na samém konci Lva, někdy kolem desáté, naváže Luna dvojitý kvadrát k ose lunárních uzlů (*) a naše velikášství narazí do zdi. Stopka a takhle ne, tudy cesta nevede. Tímhle tempem bychom vyhořeli ještě před polednem a do večera by zbyla jen doutnající hromádka prachu. Brzda, ubrat plyn, zvuk stáhnout na polovinu (**) a Lunu šup do Panny. Vyšinutá megalomanská vlna se postupně rozplyne až do ztracena, extáze klesne na polovinu, emoční rozkmit se znormalizuje. Naše ambice podělíme dvěma – nebojte, bude to stačit – a odpoledne už plyne v poklidném, praktickém a strukturovaném rytmu. Tolik energie Panny. Luna se navíc začíná vztahovat harmonickým trigonem ke Slunci v Kozorohu. Nejstabilnější okamžik lunárního cyklu. Ke štědrovečerní večeři už tedy zasedneme v plné harmonii, zklidnění a vyrovnaní na těle i na duchu …
 Fotografie z pohádky S čerty nejsou žerty, zdroj Alenčin blog Pluto a Venuše. Venuše, jindy tak dbalá své pověsti, svých světských statků, svých dobrých vztahů s okolím se v náruči pána podsvětí zcela rozpouští v žáru spalující vášně na hraně posedlosti, propadá magické fascinaci a nedokáže dál vzdorovat lačnosti po zakázaném ovoci. Pokušení je silnější než všechna pravidla, závazky a sliby. Venuše se hroutí do své touhy, pálí mosty a obětuje vše, co jí dosud bylo svatým, jen aby zjistila, že tahle hra je jen testem její integrity. Jakmile povolí své žádosti, odevzdá se svému chtíči a upíše se čertu krví, celý svět zaburácí huronským smíchem, otřese se v základech a ona zůstane nahá uprostřed zmaru všeho, oč celou dobu usilovala, co budovala, na čem si zakládala. A to je konec. Definitivní. Co peklo schvátí, zpátky nevydá. Jedině snad … však víte, známe to z pohádek: jedině snad sebrat všechnu odvahu, pokřižovat se, znovu projít temnou branou do hlubin a svou duši z chřtánu pekel vyrvat. A přesně to Venuše udělá.
 Stáhneme orbis aspektů na minimum a dostaneme se ke koncentrované esenci času. Slunko, Merkur na volnoběh, Lilith mimo hru. Venuše pořád paří s Plutem, jednou tu svou intenzivní spodní linku a ne a ne to ukončit, naopak, Venuše se do náruče fascinačního Pluta vrátí - tohle bude na dlouho a ještě se o tom pobavíme, pravděpodobně tak pozítří při příležitosti obratu Venuše do retrogradity (*).
 Fotografie Christmas burning candles od Marco Verch Professional Photographer licencována pod CC BY 2.0 Luna v Býku vstává a rovnou si najede do své běžné, stabilní, nekomplikované, praktické rutiny. Respektive ráda by, jenže se jí nedaří svoje návyky a stereotyp udržet. Hned při probuzení se potkává s Uranem – tak brzy ráno (*), že někteří z nás by to snad i zaspali. Až na to, že Uran nikoho spát nenechá. Já se probouzím prudkým výkřikem své dcery a vyskakuju z postele v domnění, že se něco strašného přihodilo, ale ona se jen obrátí na druhý bok a spí dál. A Luna cítí, že je něco jinak a do vyjetých kolejí se dnes ráno už nevrátí.
 Počítáme dny, Sofinka a já – ona se těší na Ježíška, já na to, až Mars vypadne ze Štíra. Samozřejmě, ještě posunout Saturn by bylo fajn, ale dobrá psovi mucha. Ježíškovi zbývá ještě jedenáct čokoládových zvonečků v adventním kalendáři, ale Mars už půjde! Dneska a ani o den dýl! 10:36 dopoledne, sbohem a šáteček! A tímto vítáme Mars ve Střelci! Šáteček nechme v ruce, plakat se nebude, ale mávat na cestu jistě ...
|