 Bylo, nebylo, takhle jednou v noci ze soboty na neděli se Neptun zastavil, rozhlídl se kolem, a když se nikdo nedíval, obrátil se a vydal se na druhou stranu. Ráno se astrologové probudili, zmateně koukali na nebe a chvíli jim trvalo, než pochopili. Takhle to s Neptunem chodí. Jeden nikdy neví … Ok, trochu ubereme nejasné neptunské rétoriky a přitáhneme data o aktuálním dění k zemi. Merkur ve Štíru v luxusních aspektech naši snahu o logické uchopení zcela iracionální planety a jejích pohybů jistě podpoří. Stejně tak praktická Luna v Býku, která teď nad ránem na nebi svítí jak rybí oko a od úplňku ji dělí jediný den.
 Sobota po probuzení a právě jsem dostala ránu na solar. Zpětnou vazbu na konzultaci, kterou zřejmě obě strany vnímaly jako extrémně náročnou a intenzivní. Potud to vidíme stejně. Dál se však vnímání situace liší. Zatímco já bych naše setkání označila za náraz do zdi a první naprasknutí ztuhlé blokace, klientka by možná použila spíš výraz bezohlednost a bezcitná krutost. A právem. Každý vnímáme situaci ze svého pohledu.
 Dominantní téma dnes z horoskopu doslova trčí: Merkur a Juno, bok po boku ve Štíru, oba v sextilech k tvrdé, nekompromisní, strukturální trojici v Kozorohu. Naprostá jednoznačnost, preciznost a opravdovost v odhodlání, uvědomění, rozhodnutí a tahu na bránu. Není to hravé, veselé ani radostné, není to laskavé, vlídné a hřejivé. Možná právě naopak. Ale je to důležité, důkladné a nesmírně potřebné téma osahání základních kamenů našeho života. Dnes dostáváme příležitost se ujistit, že i když svět zrovna nehýří barvami a nadšením, to podstatné pevně drží na svém místě. V rovině toho, co si potřebujeme srovnat v hlavě, než dojde k manifestaci v takzvané realitě. V rovině toho, co si musíme ujasnit ve vztazích, abychom našli nový bod odrazu.
 Fotografie The Two Thumb Range. South Canterbury. NZ od Bernard Spragg. NZ licencována pod CC BY 2.0 Nebýt té mlhy, která znemožňuje pohled do dálky venku za oknem, i té, která podivně zahaluje nás vnitřní svět a my vůbec netušíme, kde jsme, kudy jdeme a co se vynoří, je to dnes dokonalý den. Luna ještě v Rybách, odpoutává se od Neptunu a mlha záhy klesne. Aspoň ta meteorologicky postižitelná. Mlha mýtická oddělující od sebe jednotlivé světy spolu s Neptunem v kvadrátu k ose uzlů ještě nějaký čas zůstává a kormidlo lodi se otáčí bez naší kontroly. Už dávno si nepamatujeme, odkud jsme připluli, a zdaleka netušíme, kam máme namířeno – jako jednotlivci, jako národ, jako lidstvo … a tak nezbývá než připustit, že nemáme žádné páky na to ovlivnit nejasnou a neuchopitelnou skutečnost kolem, naše znalosti jsou nepoužitelné, naše plány marné a naše snaha vzít otěže do vlastních rukou naprosto k smíchu … můžeme čekat a nechat věci, ať se stanou ...
 Střídání stráží ve Štíru. Na prvním stupni čerstvě Venuše, na posledním Slunce. Merkur a Juno zůstávají. Ještě stále řežeme do živého a intenzita vrypu je na tento jediný den početně posílena. Baterky dočista na dně, elektrizující Luna ve Vodnáři naprosto nevidí problém v tom strčit prsty do zdi a nechat se dobít do plnejch ... aaaaaach, konečně! Mě osobně drží zpátky jedině to, že doma máme všechny zásuvky zalepené ochranným krytem. Obrovský rezervoár energie, do níž se ponoříme a obnovíme své zdroje, je na dosah. Ale než se tak stane, zbývá nám poslední den ve Štíru. A všichni víme, že poslední den, poslední stupeň a speciálně poslední stupeň Štíra, kdy se sluneční svit odráží od jedového ostnu, není radno přehlížet. Ne že by snad osud plánoval poslední zákeřný trik na rozloučenou, ale přesto.
 Schopnost milovat a být milován, užívat naplno radosti všedních dní a mít pocit, že když se to vezme kolem a kolem, život je nakonec fajn! Tahle a příbuzná témata jsou v těchto dnech podrobena kritické zatěžkávací zkoušce. Venuše v přesném kvadrátu k Saturnu, právě dnes. Doprovází nás pocity nedostatečnosti, nedokonalosti, nepochopení, nepřijetí. Pocity odmítnutí, osamělosti, opuštění a izolace. Pocity podivného sevření a nespecifické úzkosti. Pocity kritického hodnocení, v němž nemůžeme obstát. Pocity vyčerpání a únavy vztahu. Pocity, že ať jsme od přírody optimisté nebo spíš Ijáčci, se zásobami vší pozitivity jsme právě došli na dno a už není odkud brát, není co rozdávat. Teď jedeme jen na setrvačník. A samozřejmě strach z toho, že to tak bude navždy.
 Merkur v opozici k Uranu, dnes, s dozvuky zítra i pozítří. Potřetí (protože do třetice všeho dobrého) v tomto cyklu. Poprvé tudy šel v týdnu kolem 7. října 2020, podruhé to bylo okolo 20. října. Při prvním kontaktu jsem si vyjela na kolo s tím, že než se vrátím, v hlavě se mi rozsvítí. Domů jsem dorazila se zlomeným palcem a vymknutým kotníkem. Astrologicky naprosto přesné, i v slzách bolesti jsem musela ocenit tu dokonalost. A rozhodně se mi rozsvítilo! Sice mi to nedošlo celé a hned, ale co už, na to právě máme tu retro smyčku a čas navíc, abychom si trochu přerovnali bordel ve skladišti myšlenek. Dneska na kolo nejedu a počkám, co mě trefí doma. A co vy? Vzpomenete si na startovací událost z tohoto období, která zamíchala kartami vašich plánů natolik, že dnes už byste tutéž situaci řešili úplně jinak?
 Během necelých dvou hodin jsem včera večer byla svědkem veřejného nervového zhroucení zákaznice v supermarketu, která hystericky řvala na pokladní, emoce stříkaly na všechny strany a verbálně oscilovaly mezi výrazivem odpadní stoky a sebelítostivým sentimentem. Vyjdu z obchodu, chladný vzduch, hadr dolů, nádech a hned je líp. Doma však pokračujeme, mé jindy rozumné a spolupracující dítě naprosto nepříčetné a v záchvatu vzteku nepřístupné jakékoliv domluvě. Zatínám zuby a ještě chvíli držím, byť cítím, že s těžko kontrolovaným třesem balancuju na hraně. A dobře vím, že tohle je velmi křehká rovnováha a pokud padne poslední kapka, vše je ztraceno … a kapka už padá! V tu chvíli, přiznávám, ztrácím veškerou sebekontrolu a gradace do pověstné devastační zuřivosti vyprovokovaného Býka je nezadržitelná. Dlouhodobě klidná hmota se dává do pohybu a není, kdo by ji zastavil. Zuby zaťaté, autopilot přebírá řízení a opuštěná myšlenka se fixuje na „Nezabít!“, protože i toho jsem v tu chvíli schopna. Jediným řešením je okamžitá studená sprcha pro VŠECHNY zúčastněné. Katarze, úleva, smíření a konečně klid. Pro tuto chvíli.
 Luna a Venuše se potkávají ve Vahách. Kvadrátem (ano, už zase je to tu, sedm dní uplyne jak nic) na dosah dějinotvorné party v Kozorohu. A v Kozorohu se dějí věci, Pluto a Jupiter právě uzavírají pakt o neútočení a spolupráci, aby tak navzájem posílili své pozice. Vždycky jsem chtěla zkusit takovou hru, jistě ji znáte z dětských let. Vyberte libovolnou položku v levém sloupci a spojte ji s libovolnou položkou ve sloupci pravém. Na pořadí slov ve dvojici, kterou si sami sestavíte, nezáleží. Jazykové libůstky typu skloňování a posun podstatného jména do jména přídavného jistě zvládnete sami. Všechny kombinace jsou povoleny, všechny varianty mohou odpovídat realitě.
 Co nového? Luna vešla do Vah a na první pohled by se zdálo, že máme před sebou uměřený, vyrovnaný a veskrze harmonický den. A svým způsobem je to pravda. Ale! „Ale“ se najde vždycky! Luna ve Vahách se postará o strategický rozvrh děje, o promyšlený, plánovitý přístup k řešení problémů. Nabídne ochotu komunikovat a vyjednávat. Na všem se můžeme dohodnout, a kdyby to finálním výsledkem dohody bylo stanovisko, že se zkrátka neshodneme, i to je krokem vpřed.
|