 Druhé kolo zápasu Mars versus Saturn, oba znovu v ringu a zaklesnutí do sebe. Pokud si vzpomenete, v prvním kole Mars v Beranu, nadupaný testosteronem, spíš dorážel, Saturn se držel převážně v obraně. Druhé kolo však v obráceném gardu: Saturn čerstvě direktní, Mars retrográdní. Systém posílený novými autoritativními přírůstky upevňuje své pozice a utahuje šrouby. Odboj se naproti tomu vyčerpává drobnými bojůvkami na již dříve otevřená témata, doráží protivníka v jednotlivých bitvách, ale chybí mu jasný strategický koncept.
 K obratu Saturnu do přímého směru odtikávají poslední minuty. A velmi pravděpodobně to nestihnu dopsat, přečtete si to už za světla a obrat bude za námi. Tedy alespoň co do přesného určení okamžiku a místa. Jinak proces běží a trvá, nejde tu o minuty, spíš o dny, protože tolik času bude Saturn potřebovat, aby se skutečně pozvolna vydal vpřed. V tuto chvíli je Saturn stacionární. Stojí na místě na 25°20‘‘ Kozoroha. Pocitově tenhle vjem registrujeme už několik dní a vypomůžu si popisem, který mi právě teď přistál ve schránce … „nic neumím, nic mi nejde, nemám, co nabídnout a ujel mi vlak, prostě fáze zmaru“. Nebo něco podobného. Právě dnes může být tenhle pocit velmi intenzivní, před úsvitem bývá největší tma. A do obratu zbývá necelá hodina. Dál už záleží jen na tom, nakolik jsme nebo nejsme ochotni uvěřit, že kolos už se hýbe. Teda, teď ještě ne, ale zhruba někde mezi prvním ranním kafem a horkou sprchou uslyšíme slabé cvaknutí přehozené výhybky. Což mi připomíná, že jsem ještě neměla kafe!
 Slunko ve Vahách ještě stále mimo jeviště, ze svého odpočinkového režimu rozhodně nespěchá. Krom zlehka nastupující opozice k Chironu stále bez aspektů. I s tím Chironem se zatím jen tak oťukávají. Jakože, co by nastalo, kdyby ... kdyby se rána musela ještě znovu otevřít, kdyby se nádor ukázal být maligním, kdyby se zase zavřely školy, kdybychom si zopakovali jarní lockdown v plné parádě, kdyby se nejčernější scénáře naplnily a všechna ta předjímaná hrůza a bolest se na nás vylila mohutnou vlnou. Tyhle úvahy mají Váhy rády.
 Znáte ty dny, kdy nás situace dostihne, stoupne si čelně přímo před nás a násilím nám otevře oči? Jakože, „Hele, snažím se to naznačovat už nějaký čas, myslím si, že chápeš, ale očividně je ti to nepříjemný a nechceš se tím zabývat, jenže takhle už to dál nejde, takže jsem tu a pojďme si vyjasnit pojmy, definovat skutečný problém, najít řešení a vytrvat v jeho dotažení. Já vím, vím, že se strašně snažíš vyvíjet aktivitu, aby to jako vypadalo, že něco děláš, a když se to ani tak nedaří, jsi v tom nevinně, prostě smůla nebo co, ale oba dva dobře víme, že je to fake: zástupný problém, zástupné řešení. Ztráta času a energie. A já už toho mám dost!“ No jo, jasně, že je znáte, tyhle dny. Taky je znám. V poslední době jsou tu snad obden. Dneska zas.
 Luna opustila znamení Střelce, idealismus vyprchal a vítejme v realitě. Kozoroh nám přitáhne nohy na zem, postaví na značky, srovná do latě a šlapej! A nejlíp držet krok a hubu! Úkoly se štosují, povinnosti volají, bude to chtít disciplínu. Ze své ranní pozice v Kozorohu se Luna opírá kvadrátem o Slunce na samém začátku Vah. Mezi Lunou a Sluncem nejde o nic dramatického, ale přesto tahle kombinace do čtverce generuje jistou rozladu. Luna by chtěla spát, ale musí vstávat. Ok, tak aspoň startovací kafe: "Kriste Pane, co jste mi to nasypali do mé dózy!? To přece není moje značka!?!" Hmm, tak ani kafe nepomohlo. Dokud se Luna z kvadrátu neodsune, nedá se předpokládat, že by nám pomohlo cokoli jiného. Naštěstí už ráno začínáme za vrcholem téhle zatuhlé vazby a s trochou dobré vůle jsme z toho do oběda venku.
 Slunko vstoupilo do Vah a jako by si v okamžiku nastupujícího podzimu potřebovala odpočinout po náročném a intenzivním létě, odpojilo se od skupiny a minimálně pro dnešek si bere den volno. Možná by rádo získalo i víc času a jen tak se toulalo barevnou krajinou, nohama šustilo v listí, v dlani hladilo kulaťoučké kaštany, zkrátka našlo v přírodě trochu tolik potřebné harmonie a klidu. Ale není mu přáno. Ono Slunko ve Vahách stejně dlouho samo nevydrží. Nedokáže se odstřihnout od dění, a i kdyby se aktivně nezapojilo do hry, vždycky aspoň vzdáleně sleduje, co ti druzí. Takže už zítra jej na dálku kontaktuje Luna a pak nás čeká několik dní v opozici k Chironu.
 Pondělí. Nějak jsem přes víkend vypnula, takže nevím, kdy k tomu přesně došlo, ale dnes ráno koukám a Uran je bezkontaktní. OK, omrknu to zpětně, včera ho ještě nitkou držela Luna ve Štíru, ta sice dnes trvá a přejde do Střelce až večer, ale k Uranu už ji nic neváže. Před Lunou to byla několik dní Venuše. A teď ... teď je tu sám. Uran v ryzí podobě, bez rozptylování, bez tříštění sil, bez rozměňování se v drobných.
Kdo vůbec jsem? A co tu dělám? O co se tu snažím? A je to moje cesta? Moje poslání? Žiju to správně? Dělám to, proč jsem se sem narodila? A dělám to správně nebo jsem někde dávno sešla z cesty a teď už je pozdě se vrátit, takže si dláždím chodník alibismem? Někdy jsem plná lásky a někdy vnímám jen lhostejnost. Někdy jsem nabuzená nadšením a z toho propad do marnosti, malosti, ubohosti. Někdy planu přesvědčením a jindy mám pocit, že nejlíp by bylo vykašlat se na všechno. Chaos a zmatek. Nevyznám se v tom. Protože vím, že to i to jsem já. Nemůžu svou bolest svádět na své nejbližší a rozhazovat vinu plnými hrstmi v domnění, že na mě žádná nezbude a konečně se mi uleví. Nemůžu svůj vnitřní boj promítat na okolí, i když by to bylo tak jednoduché. Tak pohodlné. Tolik lidí kolem, tolik projekčních ploch. A stačí ukázat prstem: "To ty, ty můžeš za mou nespokojenost!" Jasně. Jenže to není pravda. Tak ráda bych byla celistvá, souvislá, jednolitá, uhlazená, milá a oblíbená. Oblíbená, to hlavně. Zadobře s tím i tím. Opravdu netoužím po výsměchu, po hejtech, po pohrdání a po plivancích do ksichtu! A řekněte, že vy ne! Teda, vy a Tim! Kecy! To je jen póza. Obranný mechanismus, kterým se chráníme před zraněním. Radši rovnou řeknu, že mi na ničem z těch takzvaných hodnot nezáleží, a kdybych pak o některou z nich přišla, můžu se za svoje prohlášení v klidu schovat a nikdo nic nepozná. A když tu hru budu hrát dobře, obelžu i sama sebe! Cha! No jo, ale zdá se, že teď už tomu neuvěřím. Budu holt muset vzít všechno, jak to je, a nějak se s tím srovnat.
Luna je ode dneška ve Vahách a během dopoledne navazuje opozici k Chironu v Beranu. Je to jen fragment, samozřejmě, nestrhává na sebe pozornost bombastickou akcí, ale pokud ho někde v sobě postřehnete … Středa. Obrat Jupitera rozbouřil hladinu, zvedl vlny, rozkýval loď a chrstl nám do obličeje sprchu vody. Mohutná energie nás probouzí z letargie. Tohle je záležitost množství a objemu, obsah dávky neřeší. Jestli se na nás valí nezvladatelné množství práce nebo zábavy, to záleží na tom, kde se kolos obrací v našem nativu (17°- 18° Kozoroha). Z dlouhodobého hlediska Jupiter znovu oživuje naše už poněkud povadlé vize a plány. Dodává nám šťávu a roztáčí kolotoč. Vzpomínáme, po čem toužíme a oč usilujeme, čeho chceme dosáhnout a kam směřujeme. Vidíme, co bychom chtěli a věříme, že to dokážeme. Ale ještě úplně přesně nevíme jak. Konkrétní plán a opěrné body (Saturn R) ani vnitřní síla vůle k uskutečnění záměru (Pluto R) zatím nejsou k dispozici. Pokud se domníváme, že je prostě vybušíme ze země, abychom mohli svou nově nalezenou vizi realizovat hned, přivodíme si tak akorát pocit marnosti a neschopnosti. Na všechno dojde, ale nespěchejme. Zatím se radujme, že na konci tunelu skutečně hoří světlo! Posun vpřed nastane, až budou splněny všechny požadované předpoklady. Zatím je však ještě stále šest planet v retrograditě (některé z nich navzájem v klinči), a nejsou to žádní hubkaři. Fakt si myslíme, že je přetlačíme?
 Jupiter se obrátil do přímého směru. Čekali jsme na tuto chvíli dlouho. Jednak proto, že k Jupiteru často upínáme své naděje. A taky proto, že jde o první vlaštovku postupné sekvence obratů velkých planet (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto), které dlouhodobě a hromadně couvaly a neumožnily nám tak pohnout se z místa. Jsou to planety, jimž se říká kolektivní, společenské, generační, což znamená, že rozjíždějí, případně brzdí a blokují události plošného významu. V individuálních horoskopech pak vymezují období osobnostního rozvoje, moudré zralosti, náhlého prozření, duchovního probuzení a transformace. To jen jako vymezení proti skutečnosti, že ani v době skupinové retrogradity nezamrzneme, kmitáme dál, každodenní operativa běží. Ale zásadní milníky, k nimž se jednou budeme zpětně vztahovat, v tomto období asi nenajdeme. Možná na tento čas budeme vzpomínat spíš jako na dlouhou fázi čekání, na okamžiky před procitnutím.
|
Archiv textů
October 2024
|
