|
Luna přešla včera večer z Berana do Býka. Rozbouřená svrchní vrstva emočně vyhrocené a agitované energie poněkud opadla. Ale vrstev tu máme víc. Ještě chvíli zůstaňme u hladiny. S Lunou v Býku se dnes zklidníme, usadíme, utišíme, ale svalový tonus se příliš neuvolňuje, pořád je tu patrná jistá tenze. Nebo tomu říkejme koncentrace. Během dne se Luna setkává s Marsem v Býku. To znamená, že neodpočíváme v totální pasivitě, nevypnuli jsme úplně, máme jasný cíl a jedeme na výkonové vlně nahozené včerejší explozí (nebo implozí). Ale je to výkon soustředěný, stabilní, klidný, smířený a do jisté míry odevzdaný, protože podepřený sextilem Neptunu v Rybách. Děj se, co se má stát, jsem pouze vykonavatelem poslání, neuhýbám, ale nehrotím, neflákám se, ale neřeším, prostě jdu.
Během noci a zítra ráno prochází Luna třaskavým územím Berana a potkává se s Uranem a Merkurem, garanty prozření a zvěstovateli nečekaných zpráv. Díky současnému opozičnímu vlivu Jupitera mají zprávy tendenci být dobrými a vlídnými, ale překvapení, a ne malé, to bude i tak! Já jsem se například právě teď naprostou oklikou dozvěděla, že jsem prý slíbila účast na víkendovém kurzu konverzace s astro přednáškou v angličtině – uaaaaaaaa! No tak teď už je to jedno, chystat se nemá smysl, prostě to nahodíme. Uran stejně přípravám nefandí a lepší je to sjet z jedné vody na čisto.
Merkur běží Beranem a potkává se s Uranem. Není to pokus o básničku, i když ve smyslu inovace mého verbálního projevu by se to k této konstelaci hodilo. Oproti včerejšímu intermezzu s Venuší v srdci Slunce je tahle konstelace ryze informační, komunikační, mentální.
Chtěla jsem dnes psát o Merkur, o Uranu, o jejich spojení a instantním prozření. Ale než na to dojde, začneme s Venuší. Ta je pořád ještě retrográdní, zatím v Beranu (ještě týden a pak do Ryb). A řeknu vám, už mi pěkně zalejzá za nehty! Když k tomu připočteme ještě retro Jupiter, je to doba, kdy se čas zastavil. Teda hodiny běží, a dokonce nám přibude letní čas, cha! Ale jinak jako by všechny životní radosti, požitky, nadšení, úžasnosti stály někde bokem za sklem, zíraly na nás, my zas na ně, ale ani nevím, jestli vlastně chceme k sobě! A když to váhavě zkusíme, stejně se ukáže, že mezi námi je skleněná stěna. Hmm, tak nic, tak slez. Prostě koukáme na to, přemýšlíme o tom, máme za to, že něco takového jsme chtěli, ale teď najednou jakási apatie, nerozhodnost, pasivita, plochost emočního prožívání. A přitom se nám neděje nic strašného, jen ta schopnost radovat se je nějak otupělá, vypnutá.
Začneme zlehka krátkou názornou ukázkou psychoteroru v soft verzi. Dostala jsem odkaz na video od kamarádky Panny a můj domácí asperger mi nahlídl přes rameno, pokýval hlavou a říká: „Jo, to si pusť, to je fakt nechutný! Jak to někdo může dělat!“ ... hmmm, co to asi bude? Rozjíždí se to nevinně. Mám tušení a říkám si, že tohle mě nerozhodí. Ujišťuju vás, že zhruba v polovině už mi nervy tečou, noha cuká a v oku mám tik ... a nebudu vám kazit překvapení, však si jistě najdete svou oblíbenou sekvenci. Moje je ta s cibulí.
Únavný den? Podivná tenze? Explozivní přetlak? Upřený pohled beze slov? Zaťaté zuby? Nátlaková konfrontace? Nespecifická úzkost? Výkon na plný plyn, a přesto jakoby se zataženou ruční brzdou? Slunce se sice už vymaňuje z kvadrátu k Saturnu ve Střelci, ale usilovná a urputná Luna v Kozorohu nabíhá k Plutu. Dneškem jdeme vytrvale, soustředěně, cíleně a bez lehkosti. Zítra zrovna tak.
Někdy mi připadá, že stačí otevřít ráno poštu, FB a noviny a konstelace dne se vyřine na papír sama. Dnes jsou to komentáře ke včera sdílenému rozhovoru DVTV o ženském principu v mužském světě, následuje emotivní proslov Julie Gillard k australskému parlamentu a znovu na mě vyskočí pár dní staré video na téma „Podáme si ruce?“ s hlavními protagonisty Merkel – Trump. Tak a je to jasné!
Final countdown! Túrujeme motory! Vibrující vzrušení! Zbývá posledních pár hodin, ještě stihneme oběd a hned poté to odpískáme: Slunce v Beranu, den první. Luna na konci Střelci v konjunkci se Saturnem a potom plynule do Kozoroha. Startovní výstřel zazněl a běžci vyrazili na trať – nicméně zdá se, že nesledujeme olympijské, spíš paralympijské hry. Zkrátka, start do nového solárního cyklu je tuhý, tvrdý, namáhavý a náročný. Ale je to start a začínáme!
O Saturnu ještě jednou, z druhé strany. Slunce v Rybách dnes ještě stále na tomtéž stupni, co Saturn ve Střelci. Kvadratura mezi nimi je přesná. A protože se slunečním principem vědomého prožívání (používat pro Slunce v Rybách výraz vědomí je tak trochu protimluv, ale principiálně to tak je, i když mluvíme o vědomí na úrovní snu, mdlob či kómatu) blížíme k posledním stupni znamení Ryb, intenzita všech procesů sílí.
Dnešek pojmeme velmi stručně a pragmaticky, bez terapeutických ponorů a filosofických úletů. Hlavní konstelací dne je Slunce v Rybách v kvadrátu k Saturnu. K tomu Saturnu ve Střelci, o němž jsme se bavili předevčírem v souvislosti se strukturálními opatřeními proti zbytečnému propadání se do naší bolesti – to je jinými slovy totéž, co zábradlí kolem jámy. A když o tom mluvíme, hodil by se i žebřík.
|
PODZIMNÍ ASTRO VÍKEND O VZTAZÍCH? TO POTŘEBUJU >> Archiv textů
September 2024
|