 Jupiter se obrátil do přímého směru. Čekali jsme na tuto chvíli dlouho. Jednak proto, že k Jupiteru často upínáme své naděje. A taky proto, že jde o první vlaštovku postupné sekvence obratů velkých planet (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto), které dlouhodobě a hromadně couvaly a neumožnily nám tak pohnout se z místa. Jsou to planety, jimž se říká kolektivní, společenské, generační, což znamená, že rozjíždějí, případně brzdí a blokují události plošného významu. V individuálních horoskopech pak vymezují období osobnostního rozvoje, moudré zralosti, náhlého prozření, duchovního probuzení a transformace. To jen jako vymezení proti skutečnosti, že ani v době skupinové retrogradity nezamrzneme, kmitáme dál, každodenní operativa běží. Ale zásadní milníky, k nimž se jednou budeme zpětně vztahovat, v tomto období asi nenajdeme. Možná na tento čas budeme vzpomínat spíš jako na dlouhou fázi čekání, na okamžiky před procitnutím. A proces procitnutí právě začíná. Jako první se probouzí naděje. Jupiter, výhradní distributor optimismu a perspektivních vyhlídek, generátor dlouhodobých plánů, garant možností rozvoje, se zastavil na 17°25‘ Kozoroha, přešlápnul a ode dneška se rozvážně vydá vpřed. Díky Bohu! Podíváte-li se do svého nativního horoskopu, kde se tenhle bod nachází, dozvíte se, kam osud ve vašem případě směřuje dávku pozitiv a příležitostí k růstu.
V čase se tímto obratem Jupitera vracíme (vtipe vylez!) do února letošního roku. A na ten únor se fakt schválně koukněte: tři položky a jedna za druhou trefa do černého! Tehdy vstoupil Jupiter do takzvané stínové zóny. To si můžeme představit tak, jako že si u cesty zapíchl kolík s fáborkem, aby – až dojde na to couvání – věděl, kam až se má vracet. Na couvání došlo v půlce května. V podstatě teď máme před sebou úsek, jimž jsme už dvakrát procházeli. Tam a zpět. Od února do května poprvé a nanečisto, prostě si to osaháme, vyzkoušíme, uvidíme. V květnu rauchpauza a jdeme zpátky. Jsme uprostřed září a čeká nás třetí cesta TAM. Sjedeme si to naposledy, už doopravdy. Žádné pokusy, teď konkrétní, konstruktivní řešení, prosím. A stihneme to do Mikuláše! K obratu dochází v Kozorohu, kde, jak víme, je jupiterské nadšení výrazně korigováno, jupiterská touha po expanzi limitována, optimismus neustále vyvažován kritikou a smělé vize budoucnosti přitaženy k zemi historickým tradicionalismem. I v tuto chvíli cítím, jak moje jupiterská potřeba výřečnosti naráží v každé větě na saturnské sklony k poučování, uff. No co už … možná je to v tuto chvíli dobře. Protože Jupiter je sice synonymem všeho dobrého a pozitivního, ale bezpochyby jsme v dětství slyšeli pohádku Hrnečku, vař! Když se Jupiter rozjede, neví, kdy přestat, Nezná hranice. Saturn, respektive Kozoroh, mu je tímto přesně nastavuje. Cesta vpřed je volná a vede až k obzoru, ale po stranách je vymezena zídkou. Všechno, v co doufáme, v čem spatřujeme smysl a oč usilujeme, se může naplnit, pokud dodržíme základní pravidla. Zdrženlivý optimismus. Kozoroh Jupiteru růst povolí, ale nutí jej – nutí nás – hledat střední cestu. Ne zlatou, spíš dlážděnou. Učí nás vyvažovat mezi bezbřehým, svévolným optimismem hraničícím s arogancí pocitu omnipotence a strnulou, historicky podmíněnou buzerací rigidně blokující vývoj. Velký úkol. Tak jo, smysl a naději jsme ošetřili. Teď ještě potenciální rizika. Jsou rovněž významná a nepodceňujme je. Jupiter se obrací do přímého směru na 17°25‘ Kozoroha, omlouvám se za opakování. Tahle informace je poměrně zásadní, jelikož to znamená, že během své cesty vpřed stihne ještě v Kozorohu potkat Pluto. To se stane 12. listopadu na 22°52‘ Kozoroha, nicméně toto datum prosím považujme za přibližné. Co do pozice obou planet je uvedeno přesně, ale obě planety disponují monumentální silou, která pokryje daleko širší časový úsek před i po setkání a jejíž dopad bude mnohovrstevný. Jde o třetí setkání obou gigantických energií: poprvé se Pluto s Jupiterem míjeli na začátku dubna 2020 (dopis s červeným pruhem upozorňující na to, že aktuální situace je posledním varováním a opravdu vyžaduje naši pozornost), podruhé na přelomu června a července (reálné procesy reagující na měnící se životní podmínky si začínají vynucovat přerod hodnotového systému společnosti). Třetí kontakt v polovině listopadu. Za dobrou zprávu asi považuju skutečnost, že v době konjunkce bude Pluto direktní a poměrně v tempu, vyhneme se tak nutné kolizi protichůdných sil. Třetí setkání je finální, během něj se rodí nový život a nový svět. Od základů, podporovaný naší osobní zralostí, limitovaný možnostmi dané situace a vymezeným časem, protože Kozoroh (a Saturn na dohled). Od kořenů vyživujících naši existenci, za použití absolutní síly vůle a nadlidské síly, protože Pluto. Uvědomění vyvěrající z hloubky přesvědčení, z vnitřní touhy a lidské potřeby růst. Ale jak? To do konce roku poznáme. Jisté je jediné, návrat zpět není možný, není kam a není proč, minulost je vyčerpaná a naší povinností a jedinou možností pro přežití je najít a vytvořit zcela nový koncept. A jestli to zní zase nějak fatálně, uvědomme si, že ho hledáme, nacházíme a implementujeme každých 13 let, takže klid … srdečně moje cynická Luna ve Vodnáři. Comments are closed.
|