zrnko, co svědí, a ne a ne se ho zbavit. Maličkost? Jistě, ale na té to právě zadrhlo ... aneb stokrát nic umořilo osla.
Merkur stojí na místě a nemůže se hnout, čeká na pokyn k obratu, aby následně začal couvat. Podobně jako Merkur, i my ve svých myšlenkách, úvahách, řeči a komunikaci zadrháváme a dostáváme se do patových situací. Někdo nemluví a někdo neposlouchá, někdo nechce rozumět, a někdo chce, ale nerozumí. Někdo se snaží a volá a není vyslyšen, někdo mlčí a doufá v ticho, ale v hlavě mu ječí cirkulárka. A všichni se svorně dotýkají svých bolavých starých jizev, které se vším tím vypětím znovu ozývají. Merkur je příliš blízko Jupitera na to, aby zachoval svůj obvyklý pragmatický přístup. Jupiter umí věci rozjet, ale taky neúměrně zvětšit! Má nadhled a odstup a dokáže vidět věci v kontextu, ale je taky pyšný a urážlivý až běda! Díky jeho působení je Merkurův obrat tentokrát totálně předimenzovaný. Situace je silová a hlasitá, motor běží naplno, řve, až bolí uši i mozek, ale nic se nepohne ani o centimetr. Strašně moc chceme, protože Merkur je v Panně silný a touží mít věci pod kontrolou a vyřešit je, ale nejde to. Čím víc chceme, tím víc to nejde. Uvízli jsme v mrtvém bodě, v bodě obratu. Bod obratu je bodem intenzity a často frustrace, retrogradita navzdory couvání přinese úlevu. Dopředu už to nejde, couvnout si je jedinou možností, jak získat nadhled, odstup a druhou šanci. Couvat budeme necelé čtyři týdny, dost času na odpočinek mozku, vyčištění závitů, uvolnění křečovitě dotažených šroubů a druhý, klidnější pokus o průjezd. Krása celé situace je v synchronicitě, jako obvykle. Zatímco dnes, v den, kdy Merkur už nemůže dál, se Slunce motá v nejistotě opozičního Neptunu a naslepo se rozbíhá proti Saturnské zdi s nápisem "tudy cesta nevede", příště, v den obratu Merkuru do přímého směru (kolem 22.9) bude samotný manévr podpírat Pluto a Slunce ruku v ruce s Jupiterem posíleno vší vírou, nadějí a touhou to zvládnout. Napodruhé to půjde samo! Comments are closed.
|
Archiv textů
September 2023
|