 Merkur přešel ze zběsilého Berana, aby si v Býku odpočinul. Před třemi dny. O tom, jaké by to v Býku bylo, kdyby tam nebyl Uran, si můžete přečíst v některém ze starších článků z dob, kdy byl klid Býka garantován, pastviny byly žírné a zelené a jediným úkolem Merkuru v tomto hájemství zůstávala úvaha, jestli napřed požvýkat jetel nebo si přičichnout ke kopretinám. A možná se k tématu ještě vrátíme, ale teď fakt není čas. Protože kdyby neplatí, Uran tu je a Merkur na něm. Včera a dnes. Projevy, vedlejší efekty, smysl a cíl?
Den běží podle svého. Pokud rádi fungujete v zaběhnutém režimu, v naučené rutině nebo si snad dokonce chystáte denní plán, rovnou na to všechno zapomeňte. Přidejte neschopnost soustředit se a držet se pevného rámce, myšlení i komunikaci roztříštěné v důsledku příliš velkého množství podnětů atakujících nás v jediném okamžiku, což pozoruju právě teď při psaní (donucena minimalizovat okno textového editoru na polovinu, v sousedním okně běží Cocomelon a z kačenek, žraloků a barevného batolecího světa mi už trochu cuká v oku). K tomu nervozita, netrpělivost a akutní potřeba osvobození z čehokoliv, co vnímáme jako omezující. Instantní vhledy, záblesky poznání, pochopení a informace přicházející bez vyžádání, zevnitř i zvenčí, jako blesk z čistého nebe, aby nám otevřely oči. Tipy na řešení vleklých problémů naskakují na očním pozadí jedno za druhým jak odlety dálkových letadel na světelné tabuli v hale JFK. Tím neříkám, že se vše automaticky vyřeší, záleží na nás, jestli vnímáme nebo držíme oči důsledně zavřené. Zrychlená motorika, vysoká agilita, pohybový neklid a inklinace k chybám a drobným úrazům. Takže co? V hlavě nám bzučí, tělo padá únavou, mozek pořád v tempu, nezastavujeme a frčíme. Já mám tenhle stav dost ráda, přestože po jeho odeznění padnu placatá hubou na zem, ale má to grády! Současně s touhle zkratovou energií, co nám do nervového systému místo 220V posílá rovnou 330V - dávku, na kterou nejsme dimenzováni - stále trvá a zesiluje kvadrát Venuše vůči Plutu, o němž jsme se lehce bavili včera. Synergickým efektem těchto dvou vlivů je transformace ve vztazích a hodnotách, do níž jsme byli pod tlakem vehnáni, abychom v jediném okamžiku osvícení zahlédli situaci v jejím celkovém kontextu. Místo šerosvitu plně nasvícenou, místo matných stínů jasné barvy, místo domněnek viditelné vazby, plus dokonale ostré vnímání všech detailů jako bonus. Na sekundu! Všichni máme tuhle vizi k dispozici, nevíme kdy, ale blikne i nám. Osobně doporučuji si ji vypálit do sítnice a co nejrychleji přepočítat své aktuální nastavení, prolomit se skrz, a tím se vysvobodit z bludného kruhu únavné, ubíjející tenze. OK, informace byla předána a zanedlouho se scéna opět zahalí šedivým závojem. Stihli jste to? Čas je (byl) dostatečný, žádné výmluvy. Ale samozřejmě, vždycky je možné narvat hlavu do písku, protože žádnou změnu ne a ne a nechci, nechám si svoje sračky a v nich se budu rochnit. Comments are closed.
|