 Pluto v konjunkci s Jupiterem, oba v Kozorohu. Říkat "dnes skoro a zítra přesně" je v tomto případě nesmysl. Technicky vzato to tak je, ale s tímhle přístupem tady nevystačíme. Obě planety jsou zdrojem obrovských energií, obě se pohybují velmi pomalu, obě mají široký dosah, a tak zkrátka vězme, že v tom teď jedeme. Už nějaký čas a věci už se dějí. Nepochybně je pozorujete i kolem sebe. A bude toho víc, tyhle dva kolosy se neomezí na jedinou linku, na jediné specifické téma. Stačí trocha pozornosti. Je to vidět všude. Mně to došlo v sobotu. Ráno jsem byla na návštěvě – dvoumetrové rozestupy, samozřejmě, a hulákání pod oknem – na brněnské onkologické klinice. Odpoledne jsem vzala děti a šli jsme courat po ústředním hřbitově, protože prostě podzim a světýlka a atmosféra zlaté hodinky ... Vyprávím to kamarádce a ta lakonicky poznamená: "Dopoledne onko, odpoledne hroby, tomu říkám nádhernej den!" Musela jsem se fakt zasmát ... a v tom mi došlo, že to nádhernej den byl! Jakože opravdu! Obojí čistě plutonská témata: na dosah dna vší hrůzy a strachu z rozpadu vlastní existence v hraničním pásmu života a smrti, a přesto to nádhernej den byl! Protože kromě Pluta je tu i Jupiter! A díky němu si člověk pozoruje, jak je tenhle prostor přechodu jedné formy života v jinou nabitý velkolepou krásou a hlubokým poznáním, uvědoměním nejdůležitějších lidských hodnot platných pro naše bytí tady a teď a současně připuštěním možnosti, že za obzorem našeho vědomí, kam aktuálně nedohlédneme, platí jiné hodnoty stejně zásadního významu. Možná je právě teď nechápeme a nedokážeme docenit, to jim však na velikosti neubírá.
V momentě, kdy mi to došlo a na palubní desce v mé hlavě se rozblikala kontrolka, začala jsem tuhle silnou symboliku vidět na každém rohu! Konjunkce Pluta s Jupiterem je totálně růstovou záležitostí, nucenou možností k vykročení do zcela nové životní epochy, samozřejmě za cenu obrovských, radikálních změn v uspořádání epochy současné, doznívající. Změn, které mohou být v danou chvíli vnímány jako kritické ztráty. Jsou však překážkou rozvoje, a proto musí být obětovány. Konjunkce Pluta s Jupiterem přináší příležitost postupu na vyšší úroveň porozumění všemu kolem nás. Nejde o přísun nových informací. Co potřebujeme, to už víme a známe. Dost možná i z tohoto důvodu jsme právě nedávno uzavřeli retrográdní rekapitulaci našeho mentálního prostoru a ve středu krátce po půlnoci Merkur, podruhé v tomto cyklu, vstoupí do ponorného znamení Štíra! Jde spíš o příležitost zpracovat všechna data, která před námi leží na stole, zcela jinak než jsme dosud byli zvyklí. Jde – omlouvám se za sprosté slovo – o proces transformace našeho pochopení kontextu, v němž žijeme. Všechny naše dosud neuvědomované komplexy a nevyjevená přesvědčení probublávají od jádra k povrchu, od kořenů vzhůru a vzápětí se proderou ven, exponují naše nejhlubší zranění a křivdy, bolesti a zrady, jež dosud skrytě poháněly naše jednání a nyní v nekontrolované erupci vyhřeznou na světlo boží v grandiózním odhalení, aby popohnaly a dokončily probíhající reformu. Překvapení na všech stranách! Nejen pro naše okolí, často pro nás samotné. Jako bychom se rozhodli dobrat pravdy za každou cenu, a jelikož víme, že je skryta uvnitř, v nás samotných, a míra naší trpělivosti právě přetekla, bereme do ruky skalpel a ochotně rozřízneme vlastní hruď, abychom konečně spatřili to nejpodstatnější. Už žádné otálení, žádné servítky, žádné tanečky kolem horké kaše, žádné polopravdy, žádné úhybné manévry, žádné milosrdné lži a žádné ohledy na city, vezmeme to rovnou, přímo do srdce a z jedné vody načisto, ať je to za námi … a pak už jen zbývá se s novým poznáním se vyrovnat a naučit se žít. Tolik osobní rovina. Samozřejmě se můžeme podívat kolem a tentýž proces uvidíme i ve všech společenských událostech. Fanatické ambice, skandální odhalení, násilné mocenské puče, boj o zdroje a následné ekonomické zvraty … jako každých zhruba třináct let: prosinec 2007, prosinec 1994, listopad 1981, … a některé z těch událostí jsou prostě dokonalé, astrologické vtipy par excellence, i když chápu, že úplně veselý humor to není. Nicméně, periodické opakování dokazuje, že přežít se to dá. Až na to, že letos se toho zkrátka sešlo víc než Pluto s Jupiterem. Klíčové je samozřejmě tisíckrát omleté téma setkání Pluta se Saturnem: krom nabídky růstu si Pluto nejprve potřebuje urvat prostor, proto drsně boří opěrné body stávajících struktur. Vzpomínáte na metaforu životem kypící džungle prorůstající skrze vydrolené hradby starobylého, avšak už mrtvého města? Porodní tsunami, záznam konstelace v podání Vojty Franče, vryl se mi do nesmazatelně paměti. Připouštím, že tenhle ročník není pro slabý. A právě proto znovu apeluji na možnost alespoň na několik dnů odsunout ego, položit se na vlnu milosrdenství osudu a nechat věci volně plynout … protože nakonec všechno dobře skončí, a pokud to dobře neskončilo, ještě není konec. Comments are closed.
|