Tohle je pravda?

Slunce + Merkur ve Vahách v kvadrátu k Plutu v Kozorohu. Pluto toho má rozehráno víc. Včera jsme se soustředili na jeho zapojení ve velkém zemském trigonu, ale už několik dní se k němu kvadrátem blíží Slunce a Merkur ve Vahách, aby znovu pootočili kolem osudu. Je to stará známá kvartální záležitost, kdy se uvolní průchod mezi tektonickými deskami a část napěchované energie z plutonského pnutí a temných spodních proudů vystoupá z hlubin až na povrch země. Dojde ke konfrontaci s naším vědomím a my musíme zareagovat, přizpůsobit se, něco zásadně změnit, v sobě nebo okolo sebe, nejčastěji obojí: vnitřní změna přinese tu vnější.

Data? Tohle je nekonečný seriál na pokračování a vysílací časy opakovaně revidujeme, takže jen rychlá připomínka posledních dílů:

• Leden 2017: Riddikulus!
• Duben 2017: Kuřata a diamanty
• Červen 2017, předehra: Tabu čeká na prolomení
• Červenec 2017: Jiné neznamená horší ... jen jiné

Další díl je v tuto chvíli již v přípravě zhruba na týden kolem 8. ledna 2018. Pokud vám to pomůže, projděte si události odpovídající těmto fázím. A kdo si deník nevede, může to brát prostě takhle:

Každý den se něco děje. Nějak se cítíme, něco děláme, někoho potkáváme, něco řešíme, na něčem pracujeme, někam vyrážíme, něco si plánujeme, případně dostaneme od někoho kartáč nebo tak. Každodenní operativa, drbačka, problémy a starosti, zábava a radosti a tralala. Tohle všechno jsou procesy různé závažnosti a různé doby trvání, které tvoří náš život. Jeho strukturu a náplň. Ale ve skutečnosti neudávají jeho směr. Možná si na základě dokonalého zvládnutí téhle povrchové operativy někdy myslíme, že jsme tvůrci svého života a osudu, už jsme to zmákli, že máme věci pod kontrolou a všechno pevně v rukou. Chacha!

To úplně nejpodstatnější, základní energie, která nás táhne vpřed a rozhoduje o naše příštím směřování, běží pod všemi těmito pocity, prožitky a činy jako temný, neviditelný, dlouhý, pomalý, ale extrémně silný proud. Neuvědomovaný, o to intenzivněji prožívaný. Pluto. Nemáme nad ním žádnou moc. Neurčujeme jeho vývoj. Neznáme plán. Přesto můžeme vysledovat jistou pravidelnost načasování a kontinuitu tématu. Téma se principiálně nemění, v lepším případě se však vyvíjí a transformuje do jiné podoby. V případě horším stagnuje.

A právě v těchto dnech se znovu dostáváme do kontaktu s tímto spodním proudem. Slunce i Merkur, ruku v ruce ve Vahách, se Pluta přímo dotýkají kvadrátem. Vazba je ke dnešnímu dni přesná, což znamená, že ti senzitivnější z nás ji už pravděpodobně pár dní cítí a možná si prošli i katarzí, tedy v plné přítomnosti prožili okamžik, kdy ona etxrémně horká či ledová energie vytryskne z uvolněného průduchu, mohutnou silou nás vtáhne nás do svého víru a přinutí nás ke zmiňované změně.

Vzhledem k tomu, že tentokrát se kontakt Slunce s Plutem odehrává za přítomnosti Merkuru, navíc ve vzdušných Vahách, je pravděpodobné, že změna se týká našeho uvědomění, hlubokého vhledu, zásadního a výrazným prožitkem doplněného pochopení situace.

Jako když řešíme nějaký problém, diskutujeme o něm s přáteli a každý z oslovených nám dá radu. Rada je většinou identická. Protože naše situace je jasná a řešení zřejmé – pro ty, kdo v něm nejsou osobně angažováni. Logicky se dá usuzovat, že mají pravdu, že tohle je ta cesta. A my to víme, v hlavě. Přesto se přijetí rady zuby nehty bráníme. Cosi v nás nemůže, nedokáže, nesmí dovolit, aby se tahle externí pravda stala naší pravdou osobní, vnitřní a našla uplatnění v našem životě. Pak bychom ji totiž museli přijmout a podle ní změnit své nastavení. A to je zatím nemyslitelné. K okamžiku, kdy toho budeme schopni, musíme dozrát. Dozrávání je dlouhé a často bolestné. Protože osud ví, kudy musíme jít dál, kde je potřeba blokádu prolomit, dokud se mu to nepodaří, opakovaně a vytrvale vyvíjí nátlak a útočí právě na toto naše nejslabší a nejvyčerpanější místo. Pak, jednoho dne, k průlomu dojde. Toto je ta chvíle!

Chvíle krize, kapitulace a současně chvíle prozření! Chvíle nabitá nejhutnějšími emocemi tryskajícími z naší existenciální úzkosti, a přesto nebo právě proto přinášející úlevu. Našli jsme pravdu, tu vlastní, niternou, procítěnou a uvědomělou. Tahle pravda neoperuje na úrovni logiky v mozku, tahle pravda pramení kdesi v lůně naší bytosti.

Ráda bych ještě podotkla, že žádná pravda není absolutní, aspoň ne ve smyslu „Super, už to mám, konečně, po zbytek života si můžu hodit nohy na stůl – bodejť, už toho bylo dost!“ Je to pravda zásadní, průlomová, očistná, ale dílčí. Dostaneme jen tolik, kolik v tuto chvíli pobereme. I tak toho bude dost.

Dobrou zprávou je rovněž fakt, že se Slunce a Markur potkávají v tenzní vazbě s Plutem po jeho obratu do přímého směru, kdy Pluto postupuje vpřed do své tvůrčí, regenerační fáze. To je zásadní rozdíl oproti poslednímu slunečnímu kontaktu s planetou smrti a znovuzrození, k němuž došlo začátkem léta a kdy se ústřední dějová linie soustředila na drsné odlupování starých odumřelých vrstev našeho života. Tentokrát je to jiné. Úkolem už není destrukce, ale vytvoření nového.

Z hlediska načasování, dnešek je dnem kulminace energetické vlny. Pokud už jste tenhle průlom zažili včera či dokonce předevčírem, další nečekejte. I když můžete být samozřejmě účastníky v hlubinném aha-momentu lidí kolem vás. Pokud ještě nic, dnes je ten den. Zítra a pozítří, případně ještě pár dní dozníváme, zklidňujeme se, uvolňujeme napětí a vyrovnáváme se s novým poznatkem ...