 Co prý je to dneska za konstelaci! Nic tak výjimečného, jsme zpátky ve hře. Luna stále v Raku, po většinu dnešního dne v opozici k Plutu a Saturnu. I oni jsou zpět. Takže vlastně připomenutí toho, co je pro nás nejkritičtějším tématem k řešení. Toho, co nás tlačí, nutí, týrá a deptá. Tiše a nenápadně, skrytě a zevnitř, nepřiznaně, přesto intenzivně. Připomenutí krátké, protože Luna běží rychle a celé se to odbude v řádu několika hodin. Připomenutí bolestné, protože Luna je a Luna a je zkrátka citlivá, nahá v trní, v tomto případě spíš nahá ve skalách zaklíněná mezi dvěma balvany, co se pomaličku, ale nesmlouvavě přibližují k sobě a drtí nás. A jako vždycky, můžeme se zhroutit a ječet hrůzou, kopat kolem sebe v odporu, odmítnout to celé jako nespravedlnost, protože to není fér a proč zrovna já, můžeme rezignovat, můžeme to zabalit. Anebo můžeme přijmout výzvu a hodně rychle si přiznat, co je sakra špatně a jak to musím změnit. Tím myslím u sebe. A pak zabojovat a opřít se do toho, uchopit tuhle záležitost jako moment odrazu ode dna, point of no return, a využít plutonsko + saturnského potenciálu k tomu, abychom svůj život dramaticky proměnili. To bude trvat dlouho, velmi dlouho, ale každá cesta má svůj první krok. Třeba ho uděláme dnes!
Comments are closed.
|