Pouť nás vede sem a tam ...

Fotografie Dizzy wood od Marco Nürnberger licencována pod CC BY 2.0   

Den druhý v Rybách. A slyšela jsem, že ten první se spoustou z nás zamával. Nenápadně, nepozorovaně, nespojitě. Souvislost s rybím čištění nebyla postiženým – možná bych spíš měla říci požehnaným – na první dobrou zřejmá. Tohle? Tohle je ono? Proces promývání započal. Vnímám to ve snech, které nabyly na hloubce, barvitosti a přesvědčivosti. Do detailu živoucí a věrohodné natolik, že ani mozek, hlídač hranice iluzí, nepoznává, kudy vede linie oddělující sen od takzvané reality. Ten typ snů, z nichž se nemůžete vytrhnout a ještě dlouho po probuzení se jejich stopa táhne vaší duší. A přesto, když se pak proberu a ujasním si, kde navazuju na své včerejší bdění, vnímám ten čas jako nesmírně úlevný. Odpočinkový, tichý, pomalý a klidný. Vím, že za chvíli mi začne připadat pasivní a zahnívající, ale v tuto chvíli je v něm šťastná. Souznělé mlčení s kamarádkou, kterou jsem neviděla celou věčnost. Láskyplné bytí s dcerou bez požadavků, výchovných apelů a kontroly, jestli už náhodou nejdeme někam pozdě.

Přesto, dnešní Luna v Blížencích – v noci vnímaná intenzivněji, protože v kvadrátu ke Slunci – ještě zahušťuje mlhu za oknem a pocit nejasnosti směru, absence cíle a klamavých odlesků naděje v duši. Obě světla, Slunce i Luna, jsou v pohyblivých znameních. Ve znameních, jež nenabízejí žádnou oporu, žádný řád. Ve znameních, jimž se rovněž říká přizpůsobivá, flexibilní. Což znamená, že jedinou možností, jak proplout těmi dvěma dny, než se Luna dostane do Raka, je povolit všechny snahy koncentrovat pozornost, zapojit mozek, lokalizovat svou pozici, opravit navigaci, nahodit motory, chopit se řízení a opět vyrazit vpřed. K tomu tento čas určen není. A budeme-li se o to pokoušet, sami se zamotáme do sítě iluzí a utopíme ve vlastní frustraci. Sirény, bludičky, rusalky a víly na lukách, které vtáhnou naši duši a ve víru tance ji roztrhají na kusy a její cáry rozežene vítr do všech stran. Jedinou možností, jak proplut těmi dvěma dny, než se Luna dostane do Raka, je spolehnout se na to, že život sám ví, kam jít, a my mu nemusíme pomáhat. Není to potřeba. Ono to vlastně není potřeba nikdy, ale život nám iluzi volby a svobodné vůle často dopřává. Tak to teď zkusme aspoň na chvíli připustit a nechme se jen vést …
 
Konec konců, tenhle víkend je krom jiného i okamžikem, kdy se Merkur ve Vodnáři znovu obrací do přímého směru. Protože jsme si hrací pole vymezili pobytem Luny v Blížencích a bavíme se o časovém úseku dvou dní, dává smysl určit moment obratu přesněji. Dojde k němu v noci ze soboty na neděli krátce před třetí hodinou ranní. Jako by na tom záleželo, další úlitba Merkuru a pocitu, že rozumím, že vím, že to mám pod kontrolou. Ať tak či tak, znamená to, že právě teď jsme v bodě nula, v bodě, kdy Merkur jak šílený zabírá naplno, a přesto se nepohne z místa. V neděli bude sice technicky vzato už v přímém směru, ale de facto ještě stále stacionární. Prožitkově ta chvilka bezprostředně po probuzení, se Sluncem v Rybách pravděpodobně po probuzení z narkózy. Zkrátka, není zrovna disponován zapojit se do řízení krizového managementu v exponovaném procesu NASA. Byť by si to nepochybně přál.
 
Tak jo. Splývám. Nechám všechno být, rozhodně není kam spěchat a za mě možná čas na další díl oblíbeného seriálu, než se tu všichni probudí …