 Merkur se ve Štíru potkává se Sluncem a v úžasném spektáklu přebíhá přes sluneční kotouč. Včera. Luna v Býku se konečně zklidnila a nastupuje do úplňkové opozice ke Slunci, tedy i k Merkuru. Dnes. A co z toho vyplývá? Technické parametry a hlubokomyslné úvahy stranou, pojďme k věci, protože to je podstatou obou ve Štíru (!) obsazených aktérů: rozhlídnu se a pak prstem zamířím přesně do zdroje děje. Nalezení základní substance, odhalení skrytého, vyjevení tajemství, pochopení původní motivace a vnitřních souvislostí. V hlubinách Štíra vyvěrá pramen poznání a my ho konečně dokážeme pojmout, promítnout do vědomí, formulovat slovy a začít s ním pracovat v mentální rovině. Protože, ruku na srdce, většina z nás potřebuje základní životní pravdy pochopit a vyargumentovat. Bavíme se o poznání, které tušíme, hledáme, kolem kterého už nějaký čas kroužíme, a konec konců, právě kvůli němu se Merkur vrací. O poznání, které dokáže sundat jednoho brouka z kořene stromu našeho života – nepatrná věc, jenže náš strom se právě díky tomu může znovu zazelenat. Bavíme se o poznání vnitřním, tichém, nenápadném, a přesto nesmírně intenzivním. Jen koutkem oka cosi zahlédnout, mimoděk zaslechnout kus rozhovoru, náhodně přečíst sdílený článek … není v tom úmysl, není v tom soustředění, a přesto se k nám právě dostává klíčová informace. A ta plíživě roste, bobtná, zapojuje se do kontextu, nabývá smyslu a významu a najednou nám to dojde! A je to velký!
Ilustrativní příhoda polopatického Býka? Jednu si dovolím. Tentokrát knihkupectví. Uvolněně bloumám mezi policemi a vpíjím se očima do dlouhých řad barevných přebalů. Namátkou beru knížky do rukou, náhodně je otevírám a jen tak listuju. Cítím strukturu papíru, nasávám jeho vůni, hledám a nevím co … jen si to užívám. Knihkupectví miluju. Najednou stopka, v hlavě svítí červená a já strnu. Cink! Co to bylo? Rozhlížím se a nevidím nic pozoruhodného. Ale přece, něco mě zarazilo. Krok zpět a znovu pátrám … a už ji vidím. Knihu! Knihu, kterou jsem rozhodně nehledala. Knihu, kterou bych vědomě nikdy nevybrala. Knihu, nad kterou můj estetický jemnocit pozvedne obočí a můj mozek pohrdavě odfrkne. Knihu tak nějak přeslazenou, snad i trochu hysterickou, kýčovitě sladkobolnou. Knihu, ze které mi na první dobrou není dobře. Knihu, která mi vypálila ránu na solar. A tahle kniha mě vysloveně volá. Mlčky křičí „Čau zlato, no jo, jsem to já! Kup mě! Potřebuješ mě jak sůl! Jsem dokonalý dárek a ty moc dobře víš, pro koho! A profitovat z toho budeš i ty!“ … TVL, no jistěže vím pro koho! Jenže … tohle přece … to jako fakt? Zmateně zírám na obal, knihu otvírám, mozek naskočil a už v plné pozornosti upaluje vpřed. Teda já nevím. Jasně, dává to smysl! Dává to sakra dobrej smysl! Ale je to dárek z kategorie nebezpečných. Něco jako když věnujete manželovi pod stromeček balení Viagry a on vám koupí depilátor (obojí mimochodem s jasným vztahem k tématu Štíra). Uff, a tady tahle záležitost taky – a ne, není to Kámasútra, Štír pojme i jiná témata. Váhám. Dlouho. Pečlivě knihu prohlížím. Pak ji odkládám. Odcházím. A zase se vracím. Dalších pět minut a nakonec to vydýchám. Ano, tohle je kniha s jasným vztahem k mému brouku v hlavě, respektive k tomu u kořenů. Ano, až ji obdarovaný rozbalí, může to být průser. Anebo taky ne. V každém případě, jakkoliv s ní naloží, bude to síla a jednoznačná odpověď právě na tu otázku, k níž se snaží prohryzat můj retro Merkur. Tak. A dnes ještě navíc ten Měsíc jak kolo od vozu. Úplňková klasika nabízí pohled na věc z opačných úhlů pohledu. Ale nejde jen o pohled, jde i o přístup. Myslím, že Slunce ve Štíru, ostré jak břitva, které nám chce pomoci, ale jinak než skalpelem to neumí, prostě potřebuje protiváhu té nejlaskavější náruče, maminkovské Luny v Býku. Věřím, že po trhání osmiček dáme všichni přednost podpůrné péči milé sestřičky, co nás pohladí a nabídne hrnek čaje před vykopnutím na ulici, do studeného listopadu s ještě krvácející dásní. A protože ono tiché, ale zásadní poznání, k němuž nás Merkur a Slunce ve Štíru vedou, může být chirurgického rázu, máme celkem štěstí, že je sestřička zrovna dneska ve službě. Comments are closed.
|