Zprávy z nevědomí

Den obratu. Merkur se zcela zastavil a během dneška začíná couvat. K obratu dochází v širokospektrální opozici rovněž retrográdního Neptunu v Rybách. Jestliže se mozek zastaví, nepřestáváme vnímat. Jeho dočasně vypnuté funkce uvolní prostor a přestanou nás zahlcovat fakty, informacemi, daty, kombinatorikou, argumentací, dovozováním, vysvětlováním ... a místo toho k nám najednou poznání vnějšího i vnitřního světa přichází jinak. Intuitivně. V podobě intenzivních pocitů, barevných obrazů, tělesných vjemů, vynořujících se vhledů, snů prožívaných tak živě, že nepoznáme, co je sen a co je realita.

A je v tom vlastně rozdíl? Skutečně jsou tyto dvě (a možná mnohé další) roviny v protikladu? Co když jsme se jen díky náhlému tichu po vypnutí všech motorů pohánějících naše kritické myšlení konečně dokázali prolnout do jiné vrstvy existence a otevíráme se novému proudu poznání?

Mozek se zastavil. Dá se říct, že přestal interferovat a rušit. Zen. Pro mnoho z nás je to situace nekomfortní, protože nám odebrala naše jistoty: nemůžeme přemýšlet, plánovat, diskutovat, nemáme v rukou nástroj, kterým jsme zvyklí svůj život řídit. Co na tom, že nás tento nástroj omezuje? My máme pocit, že nám dává sílu a kontrolu nad situací. Jako šněrovačka. Bez ní a v náhlém uvolnění se můžeme cítit zmateni a ztraceni v chaosu, který nezvládáme. To v případě, že jsme uvěřili, že mozek a logika jsou jedinou skutečnou a svrchovanou cestou k poznání reality. Kánon, v němž jsme v naší kultuře vychovávání a utvrzováni. Jedině logika je vše přebíjejícím trumfem.

„Myslím, tedy jsem.“ René Descartes

V každém případě, ať už situaci vnímáme jako kritickou či povznášející, v tuto chvíli máme fantastickou příležitost načíst novou vlnu, která do vědomí prostupuje z hlubin osobní i kolektivní duše díky dočasně odstraněným blokům.  Může to být matoucí, může to být neuvěřitelné, může to být šokující, ale zároveň opravdové. Mozek se za chvíli restartuje a bude se znovu snažit převzít velení. Nejprve se bude snažit vyčistit situaci, vyčerpat vodu, která natekla do lodi za jeho kratičkého výpadku. Vytřídit všechno, co s sebou voda přinesla. A mohou to být pozoruhodné věci. Nezahazujme je jen proto, že se našemu mozku nehodí do krámu, že momentálně nezapadají do sítě reality v podobě, kterou mozek vybudoval. Jestliže najednou víme něco, co vědět nemůžeme, co nedává smysl, co nedokážeme pochopit, čemu nemůžeme uvěřit, k čemu nelze zaujmout postoj, co se zdá tak nesmyslné a neověřitelné, a přesto absolutně jisté ... asi to bude součástí našeho světa a bylo by dobré se s tím nějak vyrovnat. Možná bude potřeba uvolnit existující pevně utaženou síť a některé části přeplést. Postupně. Nikam nespěcháme. Merkur je retrográdní dva týdny, máme čas ...