Zasnění ...

Vstupujme do nového dne s Lunou už v Rybách. Den je vláčný, tichý, zpomalený, zasněný, podivně bezčasý a neukotvený. Pohybujeme se na hraně skutečnosti, v ústraní vnitřní samoty, na dosah věčnosti, v blízkosti nejasně se vynořujících mystérií, v hlubinách symbolického vnímání, mimo hlavní proud dění tohoto světa.

Věci běží, ale tak nějak kolem, rozestoupí se a zase splynou, vlastně se nás tak úplně nedotýkají. Prožitek magické reality během dne sílí spolu s přibližujícím se setkáním s (toho času retrográdním) Neptunem. Pocity nejasnosti, bezcílnosti, nerozhodnosti. Možná i míjení, marnosti a viny. Hledání ztraceného času. Probuzená a zesílená intuice nenachází využití.
 
Tohle není akční den, jakkoliv se dynamika nastupující kvadratury Mars – Uran už hlásí o slovo. Seismograf zatím hlásí podivnou stoupající aktivitu, nespecifické sopečné erupce kdesi hluboko na dně oceánu. S plnou razancí se rozjedou s přechodem Luny do Berana. Zatím ještě spíš houpací křeslo, bylinkový čaj a tichou hudbu. Co třeba Maok? Anebo knížku pod lampou, možná Sto roků samoty ...