 Třeskuté léto je pryč, odpolední zářijové paprsky však ještě hřejí do zad. Krajina se převléká do teplých tónů. Chmýří babího léta poletuje vzduchem, ze zahrad voní dozrávající jablka a kouř z prvních podzimních ohníčků. Praktické panenské Slunce postává na kraji vodní hladiny. Nestálo by za to ještě naposledy se vykoupat? Slunce váhá a neví. Jeho svědomité já varuje před možným nachlazením, ale voda se zdá tak lákavá. Třpytivé odlesky rozptylují panenskou pozornost, otupují jindy ostražitou mysl a vábí k ponoření. Z druhého břehu zní svůdný nápěv … odkud to jen jde? Nerozhodné Slunce se nechává lapit do pasti vlastní zvědavosti. Podléhá, vykasá si šaty nad kolena a zkusmo vstupuje do vody. Vždyť přece o nic nejde, jen si smočí nohy … brrr, voda je studená. Slunce se znovu zarazí. Asi by se mělo vrátit, tohle se nezdá jako rozumný plán a doma na něj čeká tolik práce. Ale pocit chladu po chvíli pomíjí a znovu ten závan pokušení. Tak ještě krok … anebo dva, když už je až tady, aby konečně spatřilo zdroj omamné melodie … pozor na šaty, lem sukně už se namočil … ale pořád nic nevidí, tak ještě malý kousek … šaty nasakují vodu a těžknou … Slunce se náhle zarazí a rozhodne se k návratu. Chce se otočit, ale mokré šaty táhnou a znesnadňují pohyb. Zabere a nohy podklouznou, zaboří se do bahna a zmatené Slunce zpanikaří, pustí kontrolu a voda ho pohltí … Zmatení a nejistota a slabost. Nepochopení a lež a klam. Zbloudilí, ztracení a nalezení. Záhady a tajemství a mystéria. Soucit a laskavost a odevzdání. Neschopnost říkat ne a naprosto prostupné hranice. Slunce vstupuje do opozice k Neptunu. Dnes, zítra a v úterý zcela. A tak, jako Slunce podléhá jeho vábení Neptunu, rozpouští se naše představa toho, kým chceme a kým se snažíme být. Forma se rozkládá, maska padá k zemi, make-up stéká a zůstává jen to, kým doopravdy jsme. Naše potřeba kontroly nad situací se zcela ztrácí a ego se zmítá v křečích šílenství. Tak dlouho, než pochopí, že to je marný boj a konečně to vzdá … od této chvíle nás přebírá proud vyšší energie a nese nás tam, kam je třeba. Jak snadné. Jak příšerně náročné.
A nebojte, Slunce se neutopí. My taky ne. Tohle není konečná, tohle je fáze dekalcifikace. S lavičkou na střídačce plně obsazenou hráči nejtěžší váhové kategorie jsme vlastně pořád v přípravné fázi. V pračce, ze které znovu a znovu vytahujeme prádlo a hele, ještě tu je flek, tak znova, dokud to nebude dočista čistý. Od středy se Slunce začne postupně vynořovat nad hladinu a ve čtvrtek mu podává ruku Pluto (i s Lunou) v Kozorohu, aby mu – obrazně řečeno – pomohli vstát z mrtvých. Comments are closed.
|
Archiv textů
April 2025
|