Vůně šeříků

Photo by Kiriakos Verros on Unsplash   

Ranní kontakt Luny s Marsem zvedá energetickou hladinu, roztáčí emoce, nahazuje instinktivní režim ochrany, obrany a boje za vlastní smečku. Tím spíš, že se oba potkávají v Raku a v kvadrátu k Chironu v Beranu. Naše duše je nadupaná odvahou a odhodláním chránit své nejcitlivější místo, brát se za sebe a za své blízké, jen co ucítí náznak ohrožení. Vzhledem k račí senzitivitě i díky vnitřnímu neklidu, nevyrovnanosti a podrážděné pohotovosti rozdmýchané Marsem máme však tendenci popudlivě vystartovat v reakci na sebemenší podnět. Ten však vůbec nemusí být útokem. K Chironu se totiž vztahuje i Venuše z Blíženců. Souběh kvadrátu Marsu a sextilu Venuše k místu našeho nejhlubšího zranění rozehrává situace, kdy se vypjatě soustředěni na vlastní bolest konfrontujeme s energií, jež se dotýká našich ran a my zcela automaticky, a přirozeně, reagujeme agresí, abychom jen o sekundu později zjistili, že tahle vlna nepřichází proto, aby nám zasolila, ale aby nám naše trauma pomohla zhojit. Aby nabídla povzbuzení, objetí, přátelství. Tak prosím velký pozor, ať nekousneme do ruky, která se chystá nás pohladit.

Dnešek je vysoce citlivým a rozjitřeným dnem, v němž dostáváme příležitost uvědomit si, kolik lásky je kolem nás. A nemám teď na mysli žádnou univerzální lásku vesmíru, nýbrž zcela konkrétní lásky k nám osobně. Může mít různé podoby. V Blížencích se asi spíš projeví slovem než fyzickým kontaktem či emočním výlevem. Pocítíme ji znenadání, od svých blízkých i od lidí, od nichž bychom ji vůbec nečekali.
 
Měla jsem původně v plánu napsat tenhle text co nejvíc v obecné lince, bez osobních příkladů. Jenže ... jenže to nejde. Mohla bych vyjmenovat X důvodů, proč ne. Třeba ten Rak, jehož subjektivita nepřipouští žádný odstup, jakkoliv se o něj moje nativní vodnářská duše snaží. Konec konců, ani Chiron objektivitě nepomáhá – jasně, může, pokud je zrovna vyrovnaný ve své roli léčitele, učitele, rádce, ale rozhodně ne ve chvíli, kdy mu někdo nehtem odchlipuje strup. Anebo můžu říct pravdu. Dnes mám narozeniny. Ne tak ledasjaké narozeniny. Narozeniny zřejmě nejkulatější v životě, protože na stovku rozhodně neaspiruju. Narozeniny spojované s chironským návratem, o jehož bolestné moudrosti kolují legendy. Kolikrát jsem to od různých lidí slyšela a neuměla si to představit. Tak jo, už umím. A bere mě to fest, přiznávám.

Nicméně to, co jsem s vámi chtěla sdílet především, se vztahuje k vazbě Venuše – Chiron, Mars na pozadí. Už včera jsem zažila několik okamžiků, které mi vyrazily dech. Ne, to není přesné – vyražení dechu je sice moje oblíbená životní dynamika, ale tohle bylo jiné. Mnohem jemnější. Klientka na konzultaci se na mě dlouze zadívá a "Já bych vás tak chtěla obejmout!" Moje vlastní terapeutka míří slovy nekompromisně, ale konejší svýma laskavýma očima. V krámku, kam chodím pro tkáňové soli, se prodavačka usmívá: "Vy nám teda dáváte, s tím Plutem!" - a zní to přátelsky, i když Pluto. A to jsem vůbec netušila, že se známe. A zdaleka to není všechno, graduje to! Jen dál už by to bylo příliš osobní. Každopádně, linka Venuše – Chiron běží a nabírá na intenzitě. Včera nás poškádlila, dneska posiluje, kulminaci čekáme ve večerních hodinách. Tak pojďme, užijme si tu láskyplnou nádheru naplno, i se vším dojetím a úsměvem skrze slzy ...
 
P.S. Bóóóže, bulím už teď, kruci fix Rak i s Chironem, to zas bude ročník ;)