Voda, voda, samá voda ...

V Rybách. Slunce s Neptunem, Merkur s Venuší a jejich snové, poddajné a tvárné, paranoidní a mlžné, laskavé a zavádějící, růžové a mámivé odlesky. Vody neubývá a pevnina zmizela za obzorem. Nic není na svém místě, nic není pevně dáno. Vše plyne, houpe se a proměňuje před očima a kdykoliv se chceme ujistit, myšlenkou zrekapitulovat situaci, definovat své pocity a vytvořit pevný bod, od nějž se můžeme nadále odvozovat a k němuž se můžeme v případě zmatení vrátit, naše mysl se prolne skrz takzvanou realitu a propadne skrz závoj iluze do prázdna ...

Plánovitá, uvážlivá a strategická Luna ve Vahách šílí a její rozpolcenost, váhavost, rozkolísaná nerozhodnost a neschopnost řešit takovou situaci se stupňuje. Zapomeňte na všechno, co jste si naplánovali, jinak vás vaše zmítající se mysl sežere zaživa. Ano, už to trvá dlouho a vody je moc ... a můžeme buď trpět vlastním odmítáním téhle situace anebo si ji už konečně začít užívat. Tohle je další den bez záchytných bodů, bez možnosti využít standardních opěrných pomůcek času a prostoru, den, kterým proplouváme ... a přitom je vlastně úžasný, nádherně barvitý, nekonečně imaginativní, sladce opojný ... stačí jen opustit veškeré pokusy řídit běh událostí, nechat se unášet proudem a houpat na vlnách a připustit možnost, že se nám to všechno jen zdá ... a všechno se děje samo ...