Venuše a ti druzí

Venuše v Raku se už pár dní zmítá v křečích pod kvadrátem Chirona v Beranu. Tahle vazba se dotýká našeho citlivého místa v otázkách sebehodnoty a naší hodnoty ve vztazích k druhým.
 
Venuše v Raku není ta společensky protřelá koketa, co upoutá už vstupem do sálu, rozdává úsměvy a září uprostřed davu ctitelů a obdivovatelů. Je to ta druhá, co v tanečních stojí vzadu v koutku, nervózně si spravuje ramínko u podprsenky, na prst si natáčí pramínek vlasů a ze všech sil se tváří, že tu vlastně vůbec není. Má na sobě svoje nejlepší šaty, ale nějak to netrefila, nikdo se nezdá být oslněn. Připadá si nepatřičně. Ta situace je vlastně šílená, Venuše v Raku nemá daleko k slzám, ale „proboha, přece se teď nerozbrečím! To jsem fakt tak nemožná? No asi jo, kdo by stál o takovou Máňu! Proč jsem sem vůbec chodila! Jsem blbá, blbá, blbá! A hnusná! No tak jo, tak holt jsem, budu prostě celej život sama a co má být? Nikdo mě nemá rád a nikdy mít nebude, a já se jim ani nedivím.“

Tak anebo podobně. Taťána v Oněginovi. Však to jistě znáte. S Venuší v Raku se cítíme dobře doma v bezpečí, v soukromí, v koutku duše, v tichu vzpomínek, tak trochu na útěku z téhle reality. Ale Venuše tuhle nabyla dojmu, že je čas na změnu, vzpomínáte si? Nic velkého, jen si tak trochu užít, něco podniknout, něčeho se odvážit. Napřed to nějak drhlo, ale nevzdávala se, vydržela a změnu uskutečnila. Na první dobrou se tohle dobrodružství zdálo opojné, tak vzrušující ... a pak najednou vyšumělo, cosi prasklo, a zůstal jen pocit marnosti? Lítost? Smutek? Možná i uražený truc, k němuž se přecitlivělý Rak tak rád uchyluje, aby maskoval své zranění. Přece jsem se snažila, tak proč to nikdo neocení? Raději se honem ponořím zpátky do svého světa, tam za mnou nikdo nemůže.
 
A to je Venušin plán podpořený nejen Rakem, ale i nastupující opozicí k Saturnu v Kozorohu. Zalezlá v sobě a v ústraní vydrží Venuše klidně týden. Samozřejmě ne docela, žije mezi lidmi a musí s nimi komunikovat, ale natáhne si masku nezájmu a neúčasti, prostě se zavře do své ulity a dobře vám tak!
 
Jenže „dobře vám tak“ není úplně uspokojivé řešení. Vevnitř si za ten týden musí přerovnat svoje hodnoty. Přijít na to, co vlastně chce. A proč má pocit, že to nedostává. Že ji druzí nechápou a nepřijímají. A je to skutečně vina těch druhých? Proč ji jejich chování zraňuje? Oni se nezmění, nemá ani právo ani páku pohnout jejich nastavením, takže jediná možnost – přenastavit něco v sobě. Jasně, může se kdykoliv zase stáhnout do ulity, ale to úplně není to, v co doufá, že ne? Venuše má prostě týden na to tak trochu dospět. Za týden? No jasně, já vím, že je to nesmysl, ale kousek po kousku, ostatně nejsme v téhle situaci poprvé a určitě ne naposledy ... tak prostě aspoň o trošku. Pod dohledem terapeuta nebo supervizora, v reálném dialogu s vnější autoritou či v pomyslném hovoru s se svým vnitřním dospělým já, v pomalém přemítání na pozadí ostatních dějů se nám podaří zahojit a narovnat kousek své sebehodnoty a sebelásky. Abychom pak mohli znovu vykouknout ven a beze strachu a bez pocitu zneuznání se zase kamarádit s ostatními.
 
Jo ... vlastně to měla být Venuše a ti ostatní, co? Ti ostatní se mi nějak vytratili, ale jsou tu! Trojka Slunce v Blížencích + Mars ve Vodnáři + Chiron v Beranu nám pomáhá překonat pocit zranění výkonem, utéct od pocitů k činům, od vnitřního bolavého světa do vnějšího, kde se nám daří – OK, je to parádní, je to rozhodně dobrá cesta, ale neměla by se stát kompenzací. Zkrátka, užívejme si úspěchu, ale nenechme tu Venuši usnout v zapomnění s jejím pocitem osamělosti.
 
A pak ještě partička ve složení Jupiter ve Štíru + Neptun v Rybách + Merkur v Býku + Luna v Panně. Ta v tuhle chvíli tvoří dokonalou konstelaci vzájemně si přihrávajících aktérů. Není to dlouhodobá záležitost, jedním z účastníků je Luna, ta nepobude na místě, takže v řádu hodin se přesný obdélník hlubšího pochopení a absolutního přijetí, porozumění a praktické péče uvolní, ale je tu a tvoří dokonalé terapeutické prostředí, záchranou síť pro zraněnou Venuši. Nic moc intelektuálního, žádná psychoanalýza, spíš ty terapeutické směry, co vám zachrání náladu (anebo život?) tím, že upečete bábovku, zasadíte kytku, pohladíte si kočičku nebo se projedete na koni. Prosté radosti dne přinášející hluboké uvědomění hodnot a směřování.