V Rybách ...

Fotografie The Sea The Sea od Clive Varley licencována pod CC BY 2.0   

… mi myšlenky tečou kolem dokola hlavy a není, jak je chytit. A proč vlastně? Moje tělo se rozpouští, vláční, propadá do hlubin, vznáší se a pluje ve vlnách, houpá se v příboji. Dívám se do prostoru a světlo mění barvu. Je přízračné, nádherné, nasvícené chladnými slunečními paprsky do narůžovělého oparu s plujícími sněhovými vločkami. Je čas a je bezčasí. Narkotický spánek se stává touženou hodnotou. Hranice neexistují, brány se otevírají, tok energie je neusměrněný a všeprostupující. Zvuky se prolínají, obrazy splývají v magickém proudu malátných snových vizí. Ponořeni ve vodách pociťujeme nadpozemskou krásu a nezachytitelný prožitek jednoty, nekonečné empatie a duchovního propojení. To vše beze slov, bez smyslových vjemů. Kouzelné svůdné opojení či záludná smrtící intoxikace. Venuše vstoupila do Ryb a píseň moře nás vede k poznání věčné božské lásky anebo nás stáhne do hlubin odlesků klamavých lží a iluzí … rozhodně nepomůže našemu úkolu odpoutat se od závislostí minulých, a ještě znovu nás bude svádět, znovu nám bude šeptem lhát o všem, co tolik toužíme slyšet … ráda bych hodila záchranný kruh všem, kdo potřebují najít pevnou půdu pod nohama, ale právě ti jej chytit ani vidět nechtějí …