V pořádku, pokračujte!

Saturn vstoupil do své letošní retrográdní fáze začátkem dubna, a to mezi 27°-28° Střelce. Obrat se odehrál ve tvrdém a bolestném aspektu vůči Chironu a Venuši – hodně nepříjemné období, pokud si ho chcete připomenout. Tehdy jsme se pokoušeli odhadnout, o čem to bude. Principy byly zřejmé: Retrográdní revize se týká propojení našich vztahů, našich neléčených ran a aktuálních požadavků na budoucí růst. V dané oblasti Saturn třídí naše skutky a výsledky, chcete-li karmu. Jeho výstupní kontrola je absolutní, žádná blahosklonná velkorysost. Chyby nepromíjí. Jakmile narazí na problém, okamžitě nás k němu vrací. S pokáráním, s důtkou nebo i s trestem. Ale především s ponaučením, že naše průsery za nás nikdo napravovat nebude, a dokud se s nimi nevypořádáme, zůstávají s námi.

Saturnovo chování se dá nahlížet jako buzerace ponižující naši důstojnost, anebo jako velmi striktní růstový dohled v podobě životních lekcí. Ty ve fázi retrogradity přicházejí jedna za druhou a přinutí nás vypořádat se s tím, co jsme v minulosti nedodělali nebo podělali. Každá lekce má podobu nové příležitosti: “Zahraj to znovu, Same!” Než si věci srovnáme, napravíme a najdeme pro ně správné místo, Saturn nás nepustí dál.

Lokace. Je dobré vědět, v jakých aspektech a ve kterém domě se retrográdní smyčka Saturnu odehrává. Tím si dokážeme vysvětlit, proč jsme třeba letos nejeli nikam na prázdniny (5.dům), proč nám nový šéf šlape po krku (10.dům), proč se s partnerem odcizujeme a vzdalujeme (7.dům) anebo proč se najednou cítíme osamělí uprostřed svých blízkých (3.dům). Anebo cokoliv dalšího, dosaďte si podle potřeby.

Ale hlavně, Saturn není alibi, abychom si řekli: „No jo, tak tím se všechno vysvětluje, jsem holt chudák se Saturnem na kuřím oku, politujte mě ...“. Cílem je daleko spíš uvědomit si, kde se v minulosti v dané oblasti stala chyba, co vlastně pořád děláme blbě, už tak nějak ze zvyku nebo z pocitu, že jinak to nejde, že takhle se to musí, že se mi nechce, že na nápravu je stejně pozdě ... cokoliv, výmluv má každý z nás hafo. Není pozdě a chyby se napravit musí.

Načasování

Retrográdní smyčka každé planety zahrnuje tři fáze. První průchod stínovou zónou (v tomto případě období 30.prosince 2016 – 6.dubna 2017), což je v podstatě čas, kdy se se podél naší cesty začínají ukazovat problémy a my si jich skutečně všímáme. Jenže zatím si říkáme: „Hmm, tohle nevypadá dobře, tady je zaděláno na průser, s tím bych měl asi něco udělat, ale tak ještě to drží, počkám a uvidím ... třeba se to nějak samo vstřebá. Ty jo, a tady další ...“. Je nám asi vcelku jasné, že samo se to nevstřebá, ale otálíme, odkládáme, prokrastinujeme, nechce se nám problém řešit, dokud není akutní.

Akutním se stává ve chvíli samotné retrogradity, kdy se Saturn obrátí čelem vzad, chytne za ruku a protáhne nás toutéž stezkou ještě jednou: u každého z identifikovaných problémů zastaví, ukáže na něj kostnatým prstem, přesvědčí se, že dobře vidíme, o co jde, a pak o to téma otříská hlavu. Hm. Díky konstelaci v době obratu do retrogradity to tentokrát není žádná sranda. Vstupní zadání je tvrdé a bezpodmínečné.

Do třetí fáze vstupujeme právě dnes. Saturn se obrací znovu do přímého směru. Ukončil svou revizi a uzavřel fázi našeho testování. Poslední ponaučení, poslední rada a zvedá závoru na cestě k budoucnosti. Chyby byly napraveny, zkoušky složeny. Dost možná jsme prolezli s odřenýma ušima, ale prolezli. A rozhodně si zapamatujeme tuhle chvíli pro příště, budeme vědět, kde se objížďky a skrčky netolerují, a už si znovu do zdi nenaběhneme.

A to podstatné: jakkoliv byly parametry pro fázi retrogradity nastaveny tvrdě, přežili jsme! Dnes, v den obratu do přímého směru, se Saturn naopak přívětivě dotýká hned několika planet. Vede sice stále svůj boj „konzervatismus versus radikální krok vpřed“ s Lilith, současně se ale příznivě váže k ose lunárních uzlů, trigonem k Marsu ve Lvu a sextilem k Jupiteru a Luně ve Vahách. Velmi stručně a zjednodušeně: dostali jsme lekci, víme, co a jak neopakovat, kam naopak své odhodlání napřít. Máme dostatek síly realizovat vše, co jsme si předsevzali, a ono to dokonce jednoznačně směřuje k osudem určenému cíli. K tomu dostáváme darem dávku optimismu, naděje a víry, že to dobře dopadne, že to dokážeme – stačí respektovat nově oprášený řád a držet se pravidel. A cítíme i podporu okolí, která nám pomáhá udržet si vnitřní jistotu a rovnováhu.
 
Tak asi jdeme na to, ne?