Úplněk ve Lvu: Efekt motýlích křídel

Při úplňku to s námi cloumá, to už je tak nějak pravidlem. Tentokrát víc než jindy, protože Luna je v úplňkové ose spojena s Jupiterem s megalomanskou schopnost zvětšit všechno do neskutečných rozměrů. Ale zase se snaží vždycky najít smysl, cestu, řešení a dodat naději, že tohle není konečná – protože není! To se jen tak někdy zdá!

Čím je tenhle úplněk pozoruhodný?

Zkusme se na to podívat takhle: žádná situace se z gruntu nezmění na první dobrou. Bohužel, protože extremistické duše ve Vodnáři na to stále čekají, i když vědí, že je to nesmysl. Na úrovni základů, prakticky nepozorována, se situace jen nachystá – zdá se to jako nic, změna vlastně žádná, ale práce jak na kostele. Pak se o patro výš začne shánět stavební povolení, vyjednávat se sousedy, připravovat materiál (to máte cihly, tvárnice, hřebíky ...). Ještě o patro výš se psychicky naladíme my, zedníci se poplácají po ramenou, pan Lorenc si otevře pivo a jde se na to! Ale celé se to spustí, až dopadne poslední kapka nebo proběhne ono známé mávnutí motýlích křídel. Aniž bych chtěla ubírat motýlům na zásluhách, jsou dny, kdy můžou mávat jak o život a nic! A pak to jednou přijde – protože to bylo všechno nachystaný! Dominový efekt.

Takže, jak to tu máme rozestavěno? Tou nejhlubší rovinou je samozřejmě stále páka mezi Plutem a Uranem. A fakt si připadám už jak ohraná gramodeska. Takže věřím, že ať se dnes, zítra, odteď do jara stane cokoliv, všechno se váže a vztahuje k tomu jednomu jedinému, často však velmi komplexnímu a obsažnému tématu vnitřní transformace, která běží už víc než dva roky. Jednotlivé zásadní události tohoto časového období mohou sice při zpětném pohledu vypadat odděleně, ale při bližším zkoumání a s trochou sebereflexe (!) je jasné, že jde pořád o totéž. A tak si někdy říkám, jestli už není čas, aby to fakt některým lidem došlo! Je to totiž vidět! Bije to do očí! A přesto ještě stále potkávám takové, kteří trpí křivdou tu a křivdou tam a ještě jednou tadyhle, ale společného jmenovatele ne a ne spatřit! Protože to by – nedej Bože - mohlo znamenat nutnost hrábnout do svého nitra a změnit sebe místo těch tam venku.

Možná a pravděpodobně je tato selektivní slepota obranným mechanismem nutným k přežití, ale už se teda povážlivě drolí. Protože nad kvadrátem Pluta s Uranem se osa lunárních uzlů dostává extrémně blízko k oběma. Dračí ocas se spojuje v přesné konjunkci s Uranem. Jižní lunární uzel je koncem starých časů, uzavřením dožitých témat a vlastně v jistém smyslu vyžaduje zcela zásadní změnu paradigmatu. Samozřejmě to neznamená, že kudy projde lunární uzel, tam tráva neroste - poroste zase, jen mezitím uschne, zmrzne a na holé zemi vyraší tráva nová, svěží a zelená. Tranzity uzlů probíhají postupně, ke změně nedojde z minuty na minutu - tráva usychá a odumírá pomalu. Ale tentokrát tu máme Uran a ten fakt nemá ani špetku trpělivosti! Uranských změn si naopak všimnte okamžitě. Když vás srazí auto na ulici, zlomíte si nohu na lyžích, vyhoří vám doma elektrika, nejde zpravidla o tušení nadcházejícího, víte to prostě hned! Takže dáme-li dohromady finální uzávěrku s okamžitým účinkem, půjde zpravidla o událost nečekanou a překvapivou (i když se možná v jistém smyslu čekat dala), neplánovanou, často velmi afektivní a radikální, objevivší se nevhod, a to přesto, že jsme na bod obratu čekali. A tohle je to nachystané téma, teď čekáme na průlet motýla.

Motýlem se stává právě úplněk. Podstatou úplňku je postavení Slunce a Luny proti sobě tak, že Země stojí přesně mezi nimi (ne uprostřed, ale na spojnici). V horoskopu se to zakreslí opozičním aspektem, osou. A shodou okolností (taky se tomu říká náhoda!) se Slunce i Luna ze své úplňkové osy dnes dotýkají svými paprsky právě osy lunárních uzlů. Vazby jsou to harmonické.

Takže sečteno, podtrženo: jsme nachystaní na poslední fázi transformačního procesu, kterým nás vesmír vláčí už dva a půl roku. Dávno víme, co je přežitkem, co musí skončit, co se musí změnit. V tuto chvíli přikápne katalyzátor, který celý proces urychlí. Dostáváme energii potřebnou k tomu změnu uskutečnit – nebo, aby to neznělo, jako že je celá v naší režii, změnou projít. A máme sílu to ustát. Jelikož navzdory proklamacím o nutnosti změny se nám často nechce opustit komfortní zónu, Uran nám vypálí pojistky pod rukama. Ke zvratu dojde náhle a mimo jakékoliv naše plány. Z druhé strany Uranu přihrává Jupiter, situaci graduje, ale současně nám dává pochopit smysl celého spektáklu. Celkem dobře to chápeme, na vědomé i nevědomé úrovni. Možná to bolí, možná i hodně, ale je to jako bolest při porodu: nový život se prostě jinak vytvořit nedá... a neříkejte, že jste nevěděly, že k porodu nakonec dojde.