Tam za tou duhou ...

Obě světla, Slunce i Luna, v mužských znameních. Intelektuální a precizně logické Slunce ve Vodnáři, k obzorům vzhlížející Luna ve Střelci. Ale Slunce pro dnešek můžeme pustit z hlavy. Typicky Vodnářsky se beze slova trhlo od skupiny a jde samo dál, kamsi do mimoprostoru, aniž by se jakkoliv zapojovalo do okolního dění. Se Sluncem se kratičce setkáme při novoluní, v sobotu 28. ledna, ale k jeho skutečnému zapojení do situace dojde až o týden později. To vlastně znamená, že jsme si dočasně vypnuli mozek. Vyřadili na neutrál a do okamžiku, kdy se Luna znovu setká se Sluncem, jedeme na vlně instinktů a intuice.

Má to své výhody i nevýhody, jako vždycky. Obecně jsem celkem zastáncem možnosti řídit se při významných životních krocích spíš intuitivně než logicky. Logikou poháněný mozek je vynikajícím pomocníkem, když si potřebujeme nastudovat jízdní řád, vyznat se v mapě nebo našprtat se na zkoušku. V situacích zásadního rozhodování by však měl mít spíš poradní hlas než právo veta. Jinak nás v záplavě keců a racionalizace s oblibou zavede do slepé uličky.
 
Situace, do nichž se budeme během příštích zhruba deseti dní (s výjimkou novoluní) dostávat, v nás mohou vyvolat pocit, že si nevíme rady, že se neumíme rozhodnout, že nedokážeme definovat, co vlastně chceme. Že nejsme schopni porozumět přicházejícím informacím. Že některé věci prostě nechápeme, nenacházíme v nich systém. Že ačkoliv čteme text pětkrát po sobě, pořád nám nic neříká. Že komunikace probíhá, ale nakonec tak nějak podivně vyšumí do prázdna. A že je to vlastně jedno. Zcela legitimními se stávají výroky "já nevím", "nějak to bude", "zkusím to a uvidíme".
 
Tahle hra může působit vysoce frustračně na ty z nás, kdo milují mentální pohotovost, preciznost, předvídavost, rychlost, systém. Na ty, kdo žijí podle plánu, chtějí vědět, kam se jde, a potřebují mít nad situací kontrolu. Nebo se aspoň domnívají, že potřebují. Jak se ukáže, jde to i bez ní, ale je samozřejmě nutné se přizpůsobit změněným podmínkám. Je to vlastně podobné, jako by v naší přetechnizované společnosti na pár dní vypadly dodávky elektrické energie. Vodnářská metafora. Zkuste si to představit. Samozřejmě, že přežijeme ...
 
Luna, jejíž kroky jsou pro příští čtyři dny naším jediným navigačním systémem, je v tuto chvíli dost v rauši. Na konci Střelce se potkává se Saturnem a v průběhu dne kvadrátuje Mars a Chiron v Rybách. Tváří v tvář skutečnosti, že pilot, k němuž vzhlížela a na nějž spoléhala, právě na chvíli usnul, jí nezbývá, než aby převzala řízení. Navíc se zdá, že situace není limitována jen na palubu letadla, i řídící věž se chová nanejvýš nestandardně. Dispečer plete slova, odmlky jsou delší a delší, pak ticho, a konečně je spojení znovu navázáno, ale ze sluchátek se line jen "Somewhere over the rainbow". Merkur v sextilu s Neptunem. No nic, Luna si bude muset poradit sama. Je to šílená zodpovědnost, ale taky výzva! Luna je vyděšená i nabuzená, vystrašená, plná pohybností, zběsilá a napumpovaná adrenalinem. Je to ale přece jen Luna ve Střelci, vždycky toužila pilotovat letadlo ... ty vole, to dám! Dneska ještě možná zbrkle, roztřeseně a zbytečně divoce, ale do zítřka se mi zklidní dech, pochopím, že stačí sledovat vzdušné proudy a i bez tryskových motorů můžu nádherně plachtit ... a taky zítra už budeme v Kozorohu a bude nový den.
 
Každá konstelace je vhodnější k určitému typu chování. Pokud se vykašleme na všechny procesy, jež vyžadují přesné intelektové zacílení, bystrou mysl a použití analyticko-deduktivních metod, můžeme si užít krásný čas. Meditovat, snít, malovat, být, dívat se a vidět, léčit (se), trávit čas se svými blízkými a vůbec věnovat se své duši, místo zběsilého úprku od sebe sama. Kdo by to řekl, ve Vodnáři, co? No jo, to jsou ty Ryby, letos fakt síla ... ale nezapomeňte, v sobotu nejen novoluní, ale i Mars do Berana! To bude opravdu den v Kennedyho Centru na Cape Canaveral!