Tady zůstaň a ani se nehni!

Obrat Merkuru do zpětného chodu v zemském znamení Býka mi připomíná pocit, kdy vstoupíte na palubu a loď se poprvé zhoupne. A podruhé. A ... potřetí se zhoupne i žaludek. Anebo taky zvonkovou dráhu, podobný zážitek. Ale možná je to tím, že se Merkur obrací téměř na chlup nad mým Sluncem, nic moc.

Merkur je už oficiálně retrográdní, ale de facto ještě stojí na místě. V Býku samozřejmě urputná snaha, když se do něčeho opřu, nepovolím, ale ani vší býčí silou to nerozchodím. A jak už to bývá, když to nejde po horizontále, rvu to aspoň vertikálně. Zbytečné řeči, stokrát omleté fráze, naprostá klišé a totální nezájem, nikdo nesděluje nic podstatného, a nikdo neposlouchá. Raději prázdné ticho. Dopravní kolaps, ucpané město, zaseknuté křižovatky, kolony s popojížděním na jedničku, ale pokoj si nedáme. Organizačně totéž: uspořádám cokoliv, nikdo to nepotřebuje, nikam to nesměřuje, smysl to nemá, ale něco uspořádat musím! Já totiž musím něco dělat, nebo zešílím! Merkur je neuroticky pohyblivý, rtuťovitě aktivní typ, ten fázi naprostého zastavení neumí, opravdu mu nedělá dobře.
 
Kromě Merkuru jedou na zpátečku ještě tři další planety. Čas se zastavil. Vyrovnáváme balanc před rozběhnutím se, tedy směrem zpět. Mentální otupělost, citové prázdno, emoční chlad, vývoj na nule a utahování šroubů. Stop stav. Nic příjemného. Autopilot. Fungujeme, komunikujeme, hýbeme se, ale to je tak všecko. Přidaná hodnota žádná. Zatím. Ani se mi o tom nechce psát.

O důvodech jsme se konec konců bavili a je to pořád stejné. Venuše jde do sebe a snaží se v bolesti vlastní minulosti najít svou hodnotu, do smíchu jí teda určitě není. Saturn aktuálně v pozici dozorčího či výstupní kontroly, tomu ze všech přítomných situace svědčí nejlépe. Toho času věnuje svou dojemnou péči Venuši. Frustrovaný Jupiter na hraně nervového záchvatu z přinucení znovu prochází své plány, a tak tak se drží, aby nezačal řvát – právě jemu na pomoc přihrál vesmír do cesty Merkura, pečlivého detailistu, který tu piplačku zřejmě dodělá za něj.
 
Zítra, brzy ráno, kolem osmé, nastane úplněk ve Vahách. Opozice mezi Sluncem a Lunou se zúčastní i Uran v Beranu a Jupiter ve Vahách. Tohle by mělo prolomit dnešní tupou nehybnost ve smyslu "pokud se máme někdy někam pohnout, musíme to rozkopnout a nebát se skočit po hlavě". Jdeme do toho s Lunou ve Vahách, nebudeme na to sami. Dialog vedoucí k prolomení a uvolnění naměstnané stagnační energie se rozehraje ve dvou. Rychle, nečekaně a s dojezdem několika dalších dní Slunce na Uranu, ale o tom potom.