Stalo se náhodou, díl II.

Fotografie Family Collage od Thomas & Dianne Jones licencována pod CC BY 2.0     

Tak jo, někdy se odpočet kapku mine, události nastaly dřív, než jsem hlásila ... pokud se díváte na předpověď počasí, chápete princip a nijak zvlášť to nepřekvapí. Neuvědomila jsem si, že můj astrologický program používá pro znázornění lunárních uzlů jejich střední, vypočtenou hodnotu, která se tu a tam velmi mírně, ale přesto odchyluje od skutečné aktuální pozice. A tak nám uzly přeskočily do Raka – Kozoroha už včera. Došlo mi to díky dvojité koincidenci: jednak mi moje kamarádka astroložka Martina podstrčila myšlenku, že někde se stala chyba, že podle jejího programu už se uzly legitimují na hranicích, a potom ... no prostě neuvěřitelná náhoda, jako tehdy s tím výletem na neznámou pláž.

A o tu náhodu se s vámi podělím, protože myslím, že krásně ilustruje kvalitu času. Krátkodobě včerejší Štírskou konstelaci, co otvírá temné jeskyně a vytahuje nejen svinstvo, ale i poklady – já vím, pořád je slibuju a pořád samý sračky – tak poslouchejte, včera jsem ten poklad fakt našla, nebo spíš si on našel mě! A dlouhodobě právě přesun uzlů do niterných, sevřených a tradicionalistických znamení Raka a Kozoroha. Protože dvě a dvě protilehlá znamení se od sebe sice liší, to dá rozum, ale zároveň jsou si vlastně velmi blízká svým zaměřením. A naším úkolem je porozumět tomu, jak se jedno a totéž téma jeví z opačných konců naprosto odlišně, a přitom jde pořád o stejnou záležitost. A jak různě k ní lze přistupovat. Howgh!
 
Takže, chvilka osobní zpovědi: včerejší novoluní v mém horoskopu se odehrálo ve čtvrtém domě rodiny a nejhlubších kořenů: jak jinak, já ani jiný téma na testování osobní zralosti nemám. Korelace se znamením Raka, jež reprezentuje teplo domova, péči a empatii, instinktivní mateřskou lásku, důvěru a pocit absolutního bezpečí, je zřejmá. Večer mi přistála na FB účtu žádost o přátelství. Kluk, vysloveně zajíc, mladej a hezkej a sympatickej. Jmenuje se stejně jako já, teda ne Klára, ale příjmením, rozumíme si ... ono těch Konicarů v republice zase tolik není. Našel mě, protože sestavuje rodokmen a pátrá po lidech, kteří by zaplnili volná místa v jeho stromové struktuře. A tak jsme si psali, celý večer, a postupně se dobírali k tomu, kde je náš první společný genetický kontakt. Já přitom vzpomínala na tátu, na dědečka, na dětství, na zážitky vlastní i převyprávěné historky. A uvědomila si, že za hranicí prarodičů už s bídou vykřešu jméno. Najednou se začaly vyplavovat vzpomínky tak hluboké, že jsem ani netušila, že je v sobě mám. Bylo to neuvěřitelné, silné, srdce mi bušilo a slzy na krajíčku, prohlížela jsem starý fotky ze své krabice, i ty, co přišly online, ty tváře nepochybně nesly společné znaky, tohle jsem nehledala a přitom postrádala, a ono se to objevilo samo. Štír krom jiného reprezentuje pokrevní linii. Raku tímto otevírám dveře do svého života pro příštích 19 měsíců.
 
A víc zas někdy příště, musím běžet, moje pokrevní linie se probudila a chce jíst 😉

P.S. Skoro si říkám, jestli už to nepřeháním a nejdu fakt moc do soukromí (moje maminka už pokyvuje hlavou!). Tohle je přece seriózní astrologický blog. Jenže není, je to můj blog, kam si píšu, co chci. Krom toto, tu otázku, jak moc se má člověk odkopat a kdy už si držet odstup, si s lunárními uzly rozepřenými mezi strukturálním, formálním Kozorohem a citovým, prožitkovým Rakem položíme mnohokrát ... nejen já, i vy, vsaďme se!