Realizace utopických vizí

Jupiter ve Vahách v opozici k Uranu v Beranu. Potřetí a naposledy. Protože třikrát stačí. Kdo nepochopil doteď, nepochopí ani napočtvrté, není třeba plýtvat energií. Tohle není vazba podporující trpělivost. Tohle je zásah blesku, který svým světlem v setině sekundy ozáří scénu a buďto v této chvíli spatříme zřetelnou vizi budoucnosti – anebo nic. A jaká synchronicita, dokonalost načasování: finální vize přichází právě v okamžiku obratu Pluta do přímého směru, takže stačí se k ní obrátit čelem a rozhodnout se vykročit, začíná růst rovnou pod rukama ...

Synchronním načasováním obratu Pluta a posledního setkání Jupitera a s Uranem se dostáváme k oblíbené teorii vrstev a paralelně probíhajících procesů. Pluto operuje v nejhlubší úrovni našeho bytí, hluboko v podvědomí a konfrontuje nás s naším nejzásadnějším a nejlépe skrývaným strachem. Pomaličku posunuje tektonické desky, jejichž nové postavení se na povrchu může postupně projevovat až po letech. Spolupráce mezi Jupiterem a Uranem běží o hodně výš, v prosvětlených vrstvách, tam, kde praská zemská kůra a roztáčí se atmosférické víry: v ideové a mentální rovině utopických ideálů, které však za daných okolností nemusí zůstat utopií. Protože podstatou konstelace Jupiter – Uran je schopnost představit si nepředstavitelné, ochota připustit nemyslitelné a odvaha zbořit mentální obraz svého světa, jak jsme jej dosud měli nastavený v mysli. Nedojde k zemětřesení, jen k redefinici situace. Nový úhel pohledu mění vše.

Uran v opozici s Jupiterem jsou ideovými tahouny změny naplánované pro rok 2017, o níž jsme se bavili kdysi loni kolem Vánoc. Změny, která je za dveřmi, je nutná, přeskládá náš život, něco zboří, něco přidá, jakkoliv se zdá radikální, díky zapojení Saturnu vždy dokáže vybalancovat situaci tak, aby náš domeček během přestavby nespadl docela, ale pořád poskytoval přístřeší, byť se jeho podoba významně změní.

V odkazovaném textu se bavíme o tom, že změna bude probíhat v několika fázích, velké finále nastává v září 2017. A jsme tu! Tehdy šlo o prosincový příslib dokonale vybalancované životní rekonstrukce, po níž všichni toužíme, současně se jí bojíme, ale tentokrát na nás nečíhá žádný šok za rohem, jen kontrolovaný vývoj. Minimálně pořád fungujeme, žijeme a jdeme dál, jakkoliv se náš svět v určité oblasti převrátil vzhůru nohama.
Anebo – jak jste na tom?

(Opět požádám o zvážení a respekt k výjimkám, jichž se rekonstrukce dotkla daleko drastičtěji například díky pozici Uranu nad nativní Lunou, Sluncem, Marsem ... nebo cokoliv. Prostě, bavíme se o obecné energii děje, ale není možné postihnout všechny dotčené alternativy.)

Uran v opozici s Jupiterem se potkali poprvé v prosinci 2016, podruhé v březnu 2017 a teď se potkávají potřetí – připomínají vám ta data něco? Co třeba termíny obratů Pluta zmiňované včera?

Každá vývojová sekvence určená planetární konstelací retrogradity probíhá vždy v tomtéž obecném nastavení – příprava, rekonstrukce, kolaudace. První etapa určuje nutnost zásahu a často vyvolává obavy a úzkost, protože vůbec netušíme, kudy a jak na to. Druhá etapa specifikuje, čeho se změna dotkne, ukotví nás v situaci, už víme, o co půjde, ale zdaleka nemáme přesný plán – nejistota. Teprve třetí průchod planety, třetí fáze nebo třetí setkání je klíčem, který otevírá dveře k budoucnosti.

A ten dnes strkáme do zámku a otáčíme ... pevně, klidně, s jistotou. Jupiter s Uranem představili šokující námět, za jiných okolností možná buřičský a nemyslitelný, ale díky trpělivé, stabilizující podpoře Saturnu ve Střelci si mohou dovolit trvat na jeho prosazení. Tenhle plán stojí na pevných, mnohokrát opakovaně propočtených základech. Hnací silou a realizační fáze je Pluto v Kozorohu, a dnešní Luna nalepená Plutu na tělo je jen poslední kapkou, třešničkou na dortu a solidní dámou s nůžkami, co slavnostně přestřihuje pásku při ceremoniálu otevírajícím naši cestu vpřed ...