Račí realita

Photo by mali desha on Unsplash  

Po sladkobolné, tematické a ilustrační vsuvce na téma slunovrat, léto, nádhera se pojďme podívat, jak jsme na tom reálně. Protože v komentářích se dočítám, že „ach jo bylo by to pěkné, ale já jsem se ani nestihla zastavit, tak jaký klid?“ a taky „jsem Rak, ale už na dně a potřebovala bych zázrak“. A ano, jsou to zcela pochopitelné pocity.

Včerejší post se netýkal ani tak energie dne, jako spíš obecně archetypu Raka a jeho úkolů, životních témat, jeho přínosu lidstvu – negativa vytáhneme taky, samozřejmě, na to budeme mít celý měsíc, ale nechci Raky znechutit hned zkraje 😉

Tak jsme teda v Raku a kde je ten klid? Pokud jde o klid, ten jste přece včera nečekali! Důvodů je několik. Jednak do Raka vstoupilo nejprve Slunce, těsně v závěsu za ním o pár hodin později Merkur. Což znamená, že zatímco už jsme se viděli v račím ráji u rybníka ve vysoké trávě, jak pozorujeme včelu přistávající na vlčím máku, Merkur ještě vyšiloval na posledním stupni Blíženců. Krom toho se obě planety ohybují v hraničním prostoru stále v dosahu sextilu Uranu, který dává věcem švih a šmrnc a kapku šoku přidává jen tak ze zvyku – prostě udržuje nás v tempu a rozvernými přískoky posunuje události vpřed. Dnes už se oba z uranské vazby vymaňují, a máme tu další ALE!
 
Sama konjunkce Slunce – Merkur, je vysoce komunikační, kontaktní, vyřizovací, výkonná a pohybově svěží. Jen jsme se s tou logistikou přesunuli do prostoru pocitů pod hladinou račího jezírka, takže už nutně nefrčíme na telefonních linkách spojujících nás s okolním světem tam venku a nesnažíme se o další expanzi, ale žhavíme dráty v rodině a všechny nasbírané informace distribuujeme a diskutujeme v intimním prostoru svých nejbližších. A dochází k pozoruhodnému jevu: fakta během přenosu podivuhodně měknou a mění formu, informační obsah se odpařuje a je okamžitě nahrazen emočním vkladem. Protože Rak to jinak neumí: jeho pravda nespočívá v linii logické průkaznosti, ale v rovině subjektivního prožitku.
 
Takže jak dlouho ještě, než dosáhneme toho kýženého klidu? V pátek doznívá dnešní konstelace, v sobotu je tu novoluní, v neděli Luna vtáhne do hry i Mars (rovněž v Raku), ten se pak spojí s Merkurem, a tak bych mohla pokračovat den za dnem ... zkrátka, ono letos těžko říct, ale zcela určitě se v okamžicích pauzy dočkáme ...

Ono to totiž souvisí s dalším komentářem:
 
Jsem Rak, ale už docela na dně a potřebovala bych zázrak! Tohle je rovněž legitimní povzdech a tentokrát se netýká událostí počítaných v řádu dní, spíš v řádu let. Ačkoliv je tu léto, nostalgie a první vlna bezpodmínečné láskyplné energie, v posledních letech je období Raka poměrně vypjatým časem. Vzpomeňme si na loňský přelom června a července, a ten předchozí, a ten ještě předtím ...
 
Raci jsou jedním ze znamení, které je dlouhodobě pod opozičním vlivem planety Pluto operující v Kozorohu. A to není sranda. Pluto je nejpomalejší z planet, pohybuje se tak pomalu, že nikdo z nás se nedožije návratu planety do výchozí pozice. Znamením Kozoroha jde nejpomaleji a celkový čas strávený na jeho území se čítá na patnáct let. Jsme asi ve dvou třetinách této trasy. To znamená, že Raci s osobními planetami v rozmezí 16.-20. stupně si skutečně idylu letních radovánek při návratu Slunce do svého znamení příliš neužijí. Daleko spíš se znovu aktivují jejich dlouhodobé transformační procesy a porodní bolesti.
 
Přímými cílovými skupinami působení Pluta jsou planety v uvedeném rozpětí Kozoroha, Raka, Berana a Vah. Ale ve finále se to týká všech z nás, vždy s ohledem na postavení nativních planet. A už to vlastně známe. Tahle energie trvá, na nejhlubší rovině drží pěst obemknutou kolem naší krční tepny a střídavým stiskem a uvolněním reguluje naše bytí. Vhání nás do situací, jimž bychom se raději vyhnuli – ale to by znamenalo stagnaci a ustrnutí. A protože není možné zastavit porod v polovině s tím, že už nemůžu, už nechci už mě to nebaví, pokračujeme dál. Co k tomu dodat? Že jakkoliv se situace zdá v kritickém okamžiku nesnesitelná, na konci tohoto procesu je nový život. A kontinuita života v generacích je konec konců smyslem račí existence.