Prsty ve dveřích

Ještě jeden den s Lunou ve Štíru. Mou nejmilejší – ach, co bych si počala bez ironie?! Hrabe až na dno duše, nenechá na pokoji žádný strup, a tak dlouho do něj rýpe nehtem, až ho odtrhne. Tentokrát se s námi fakt moc nemazlí, stojí přesně na místě, odkud svým kritickým podezřívavým okem dobře dohlédne na oba konce osy lunárních uzlů a rozežírá nás. Zevnitř, tiše, skrytě, nenápadně, o to vydatněji. Luna totiž nestojí jen proti ose uzlů, ale taky kvadrátem k Marsu ve Lvu, takže nadoraz, bojovně a pěkně s prsty skřípnutými do dveří.

Luna ve Štíru navíc není agitka nebo asertivní bojovnice. Pokud máte pocit, že vám na kuří oko šlape kdokoliv ve vašem okolí, buďte si jisti, že nikoliv. To jsme jen jako v zrcadle zahlédli v jeho postoji, chování či vzhledu cosi svého. Něco, co nechceme, nesnášíme, nenávidíme. Všechno, co nás rozdírá, si děláme sami, protože odmítáme přijmout některé skutečnosti, připustit fakta, lžeme si do kapsy, nechceme se srovnat se situací. Někdo brečí, někdo se vzteká, někdo zuří, někdo dští nenávist, někdo se uzavře do sebe ... ať tak či tak, jedinou možností, jak se s tím vnitřním proudem žluči či blokace vyrovnat, je přijmout, že se děje, co se dít má, a moje „chci“ nebo „nechci“ je tak akorát k smíchu ... konstelace se bude během dne velmi, ale opravdu jen velmi postupně uvolňovat ... povolí kvadráty, naopak posilovat bude v pozdním odpoledni léčivá vazba Luny k Chironu a večer konečně propustka z JIPky, vypadneme ze Štíra do Střelce a tam už to nějak rozchodíme ...