Princip teleportace

Dnes a zítra s Lunou v Býku. Stabilizující, tradicionalistická, mateřská náruč, teplo rodinného krbu a jídlo jako první pomoc na všechny bolesti světa. Materialistická, stejně jako celá ta fronta sestavená v Kozorohu. Jsme hodně, hodně při zemi. Doufejme, že nás čeká zklidnění a odpočinek. Máme za sebou vysilující týden, kdy se Slunce v Kozorohu setkávalo s Plutem. Nezapomenutelný zážitek.

O Plutu se obecně mluví jako o transformační síle? Transformace není sranda na jedno odpoledne, takže pokud se Pluto rozhodne do nás opřít, máme tak na dva tři roky o zábavu postaráno. Nejmíň. V opozici klidně na pět let. To však předpokládáme tranzit Pluta v aspektu, celkem jedno jakém, k nativní osobní planetě. Anebo i neosobní, mně drží Pluto ve svěráku nativní Uran a pocit uvěznění je intenzivní. My se ale bavíme o vazbě dvou tranzitujících těles, a ta trvá jen tak dlouho, dokud to rychlejší pomalejšímu neuteče. Týden, a bohatě stačilo.
 
A co se teda vlastně stalo? To pozoruhodné na tom, že celkem nic! Aspoň nic viditelného. Nic dramatického, žádné převratné změny, prezentovatelné novinky, šokující informace ... a přesto je to jiné. Pluto je neviditelnou silou, která funguje pod hladinou našeho vědomí. Protéká námi jak spodní proud, strhává břehy a odnáší s sebou kus našeho já. A my to cítíme, ale nevidíme. Tlak, manipulace, ovládání, tenze, úzkost, nutnost, marnost, dusivý vztek bez možnosti exploze a pocit bezmoci. Možná právě z toho pramení krize: děje se něco nesmírně zásadního a my nad tím nemáme absolutně žádnou kontrolu, žádný přístup, nulovou šanci průběh jakkoliv ovlivnit. A tedy ani vysvětlit. Sami sobě nebo okolí. Když se o to pokusíme, nutně se setkáme s nechápavým pohledem. K pocitu, že jsem teda asi psychotik, je jen krůček.
 
Slovo transformace je profláknutým termínem a vlastně by mě zajímalo, co si pod ním kdo představuje. Často se setkávám s popisem jakési úlitby, nabízené oběti, náhradního řešení, které se nám samým zdá už dostatečně zásadním, a máme pocit, že když jej budeme prezentovat jako transformační, Pluto se s tím nějak srovná, sklapne a půjde pryč. Nefunguje to.
 
Já si plutonskou transformaci představuju jako totální rozklad na subatomární úrovni. To zní taky dost abstraktně, co? Tak dobře, mou oblíbenou technologií ze Star Treku je systém teleportace. Určitě jste to viděli, nesmírně efektní záležitost, na kterou si vzpomenu pokaždé, když se někam táhnu už deset hodin autem nebo trčím zaseknutá na letišti. Prostě si stoupnete na příslušné místo, trocha futuristického světla, a jste tam, kam máte namířeno – za pár sekund. Pak mi jednou můj syn vysvětlil, že OK, je to rychlejší než aerolinky, ale žádná pohoda: proud energie (Energize!) vás de facto rozloží na jednotlivé atomy nebo úplně napadrť a znovu sestaví na místě určení. „Víš, jakej to musí být masakr, mami? To chceš?“ Nechci. Chci. Nevím. No ono je to jedno, ať chci nebo ne, stejně to zažívám.  Tohle jsou momenty kontaktu s Plutem.
 
Takže, ať už jste v uplynulém týdnu zažili cokoliv, pro tentokrát to máme za sebou a život jde dál. Není to konec, jak se mohlo zdát. Byl to jen ten slibovaný průchod tunelem. Už jsme z něho venku a zbývá dát se dohromady. Ti šťastnější z nás si z tohoto zážitku odnášejí opravdové uvědomění, posun v chápání a přijímání světa. Ostatním to třeba časem taky dojde. A ať se stalo cokoliv a bolelo to sebevíc, byla to NAŠE transformace, takže nemá smysl rozcházet se s partnerem, okamžitě podat výpověď, střelit si kulku do hlavy, minimálně ne proto, že ONI nás nechápou a dělají nám peklo na zemi, a tak končím. S výjimkou kulky (tam nevím, ještě jsem to nezkusila) si nepomůžeme, transformace poběží dál. Samozřejmě pro naše dobro!
 
No a co jinak nového? Nic extra. V Kozorohu pořád narváno, stojíme kopyty zarytí do bahnité hlíny, a řešíme hutné, vydatné, praktické a dlouhodobé úkoly. Jde to ztuha, ale přináší to výsledky. Živlové zastoupení dlouhodobě bez vzduchu, takže žádné úlety, výlety, experimenty, plané abstraktní teorie, mentální probuzení nebo svěží společenský kontakt. Vypotit myšlenku, neřkuli větu, je nadlidským výkonem. Vody a ohně je k dispozici dost, poháněni vášní se zmítáme ve víru emocí, bohužel bez schopnosti odstupu a nadhledu. Nicméně, Vodnář je na dohled, spousta dnes neřešitelných situací, pracovních či osobních, se sama vyřeší odstupem a okamžitým prozřením už za pár dní. Nezavěšujte, jste v pořadí!