Pravda nás osvobodí ... nakonec

Fotografie pond II od marcostetterlicencována pod CC BY 2.0   

Je toho moc. Jakože najednou. K probíhající opozici Merkuru k Plutu, která rozhrabuje kal na dně naší duše, vytahuje z bahna zlatá zrnka poznání a ještě pokrytá smrdutým slizem nám je neomaleně strká do ksichtu: „Dívej! Tohle! A nedělej, žes to nevěděl!“, se přidává dnešní Slunko v kvadrátu k Uranu. Poťouchle číhá za rohem, že na nás jako bafne a v okamžiku překvapení podtrhne koberec pod nohama. To vše samozřejmě pro naše dobro a ve jménu našeho probuzení, aktivace a vysvobození ze začarovaného kruhu stuporu a rutiny. „Že to nejde jinak? Ale to víš, že jo! Akorát se furt nesmíš bát a ohlížet se na důsledky! Jo ty to neumíš? Máš strach, že bys to rozbil? Že se zraníš? Že přijdeš o svý jistý? Hele, zlato, na tohle já nemám nervy, prostě do toho třísknu a nazdar, hotovo! No vidíš … a teď už jen zameť ten bordel a postav to celý znovu!“ Zběsilý, rychlý, bláznivý, fantastický čas … teda pokud máte rádi horské dráhy a náhlé zvraty děje. Já jo! Než padnu na hubu …

Anyway, použití dynamitu v hlubinách duše na pečlivě opevněné hranici našeho podvědomí neotevírá skulinu, kudy nakoukneme za oponu a zahlédneme záblesk pravdy. My tam rovnou odpálíme kráter a celá skrývaná, utajovaná, popíraná a odmítaná záležitost se nemilosrdně vyřine ven. Nejde to zastavit, nejde to vrátit, nejde se odklonit, nejde se schovat. Prostě tam stojíme a musíme to nechat protéct přes sebe. OK. Pravda osvobozuje!
 
Naše reakce na sebe nenechá dlouho čekat. Konjunkce Lilith s Marsem spěje k vrcholu. Deset dní. Deset stupňů k bodu varu. Anebo Deset stupňů ke zlaté (to musíte, to stojí za to!) … a jedééééém! O té konjunkci třeba zítra.

P.S. Mám aktuálně Uran přesně na své nativní Venuši. A kruci, NIC SE NEDĚJE! Šílený! Při sledování toho videa z horské dráhy mi došlo, že fáze té trapně pooomaaalééé nudy je okamžikem těšně před zlomem a (téměř) volným pádem ... woooow! Tak kdybychom se už neviděli, víte proč a mějte se tu fajn :D