Povolit sevření

Fixní Slunce na konci Býka ví, jak věci mají vypadat, kam mají události směřovat, jak se lidé mají chovat a nejlíp i to, jak se mají cítit. Taky ví, že má pravdu, že ze svých zásad neuhne, to teda ne. Ani není kam, myslí si. Zkrátka, tohle Slunce má jasno. Jenže se ukazuje, že jeho jednoznačné vize se nepotkávají s realitou.

Směřování energetického proudu definované osou lunárních uzlů vede z Vodnáře do Lva a my zapikolovaní na svém stanovišti stojíme tak trochu stranou, zatvrzelí ve svých názorech a očekáváních, a možná nám už pomalu dochází, že svou urputností situaci nezvrátíme. A že všichni, kdo se dokáží pustit, pojedou na výlet, zatímco my zůstaneme trčet. Se svými principy, to je jasný ... ale co z toho?
 
V podstatě je to o tom, že jakékoliv představy jsou k ničemu a jedinou možností je přijmout to, co se děje. Naše navyklé stereotypy nejsou pro situaci použitelné a čím víc se jich držíme, tím hůř. Situace se proměňuje a život dostává nový směr. Buď se přidáme (psycho, nic není pro Býka těžší než pustit se a plout s proudem) nebo zůstaneme trčet. Ale nejde jen o Býky. Slunce představuje vědomé chování každého z nás. A díky tomu, že se v těchto dnech a dnes přesně váže kvadrátem k ose lunárních uzlů, moment „Kruci, já jsem chtěl jít rovně, tak jak to, že se cesta stáčí doprava?!“ zažíváme v té které rovině všichni. A s ním úzkost z nutnosti opustit pevnou zem a udělat krok do neznáma a do nejistoty.
 
Ale i osa lunárních uzlů je v pevných znameních a nabízí nám stabilitu. Pevná zem na obou stranách potoka, který prostě jen potřebujeme přeskočit. A spolu s tímhle skokem samozřejmě opustit své utkvělé představy a pevně dané vzorce chování. Pustit se zábradlí, kterého se křečovitě držíme, a na malou chvíli nechat situaci volnost, aby se sama přenastavila. Pokud nám to nejde, vysvětlením může být kvinkunx mezi Neptunem v Rybách a Jupiterem ve Vahách (dočasně ve válci pod jezem) - Jupiter ve Vahách má plán, vždycky má plán a jasnou strategii, všechno si promyslí a do detailu předem nachystá – a pak najednou Neptun se svým „nevím, kam, nevím proč, nevím jak a je mi to jedno, hele, co kdybys to taky nechal plavat? Něco vyhnije, něco se samo vyřeší ...“ přístupem. Dvě planety svázané kvinkunxem se prostě nepotkají, nepochopí, neporozumí – já o voze, ty o koze a každý si mele svou.
 
Nicméně, situace si přenastavení žádá a pohyblivé jeviště už se nám otáčí pod nohama. Zatím brzdíme, co to dá. Doufejme, že s přechodem Slunce do pohyblivých Blíženců (2 dny) a s uvolněním kvadrátu vůči ose lunárních uzlů (4-5 dní) naše křeč povolí ... k tomu dnes Luna nad ránem už v Rybách velmi blízko jižnímu lunárním uzlu. Totéž téma z jiného úhlu. Opuštění, uvolnění, vyvázání se. Po dvou dnech s Lunou ve Vodnáři plných logické argumentace a racionalizace na dané téma teď už jen prosté „Let it be ...“