Podnětová hyperstimulace

Úplněk mezi Blíženci a Střelcem byl energeticky vydatnou dávkou jako každý úplněk. Scéna nasvětlená ze dvou stran, jeviště na kruhové scéně a diváci kolem dokola, neutajíme ani jedno přeřeknutí a nikde vůbec žádné soukromí. Byl to úplněk v ryze mentálním prostoru, provázený pocitem předimenzované hlavy, která valí a valí a nezastavuje, ačkoliv my už nemůžeme a chceme si lehnout a spát. Byl to úplněk na téma pohyb a smršť, idea a ideologie, informace a úvaha, záznam v databázi a filosofický koncept.

Byl to úplněk totálně urvaný ze řetězu díky nepravidelným zábleskům laserového záření Uranu a megafonem znásobeného podpůrného pokřiku Jupitera. Byl to úplněk zralý na epileptický záchvat. Prostě nebýt Saturnu, který fungoval jako kotva na moři, milník na cestě, skála věků, opěrná zeď a záchytný bod, pravděpodobně nás to odpálilo do alternativního prostoru a doteď se řítíme mezi galaxiemi nebo mezi uzavřenými odděleními některé psychiatrické kliniky ... Odborně se tomu říká "podnětová hyperstimulace". Laicky "Už dost! Vypni to a sklapni! Chci tichoooooo!"
 
Den poté. Dojezd. Stále ještě jedeme na vlně konstelace Saturn + Uran + Jupiter + uvolňující se Slunce, o které jsme se bavili předevčírem, tedy předtím, něž vesmír otočil knoflíkem VOLUME na maximum, pustil do téhle sestavy ještě úplňkovou Lunu v Blížencích a nám explodoval reproduktor u hlavy. Prostě, dá se to přeložit i tak, že ta exploze v naší hlavě měla za cíl zatřást všemi lebečními zákoutími, vytřepat z nich zapadlé myšlenky, zapomenuté informace, fragmenty plánů, odstrčené touhy, odmávnuté naděje pokryté vrstvami prachu, a to všechno shrábnout na hromadu a udělat si v hlavě pořádek. Máme tu před sebou dávku informací, nových i nečekaných, ale zejména těch dávno známých, které tušíme a neumíme přijmout, vidíme, ale vlastně bychom raději neviděli, známe, ale nehodí se nám do krámu. Taky myšlenek, které už kdysi byly na výsluní a vážně jsme se jimi zabývali, a pak je nechali být, že snad jednou ... A naším úkolem (ano, je tu Saturn, je tu tedy i úkol) je tuhle hromadu informací vytřídit. Tohle mi maminka v dětství dělala tak třikrát do roka s bednou hraček. Bezcenné kusy vyhodit a netahat je s sebou dál, i když nám kdysi připadaly tak roztomilé, naopak ty užitečné pěkně otřít, opravit a zařadit do systému, který si sami vytváříme. Do konceptuálního systému svého nového světa, v němž jsme sami tím, kdo zvolí cíl a naplánuje postup cesty k němu. Do struktury svého života, v němž budeme investorem, autorem projektu, architektem, stavbyvedoucím i revizním technikem. Protože teď jsme Saturnem ve Střelci a ten hledá a nachází smysl svého života, nic jiného nás nezajímá, nic jiného nemá cenu. A k tomu, abychom ten smysl našli, nám dopomáhá aktuální rozestavení všech velkých planet změny, naděje i stability.
 
Víte, co je pozoruhodné? Jak se proměňuje spektrum klientů v souvislosti s aktuální konstelací. A není to náhoda, jakkoliv si termíny volíte sami, během jednoho dne bývají konzultace identické. Tím myslím tematicky identické, ne že to jedu přes kopírák. Včera a dnes jeden za druhým samí Střelci a téma jedno jediné: už nechci dělat něco, protože se to očekává, protože se to musí, protože tak to má být, ... Cítím, že mě volá má duše, vnímám tu touhu a vidím svůj cíl i cestu k němu ... a potřebuju jen jediné: rekapitulaci, abych nemusel mít pocit, že jsem definitivně zešílel, když dělám něco tak neuvěřitelného a překvapivého, pro okolí i pro mě samotného! Není to asi úplně očekávaná akce a rozumný krok, z hlediska konformní společnosti, která jede v zaběhaných stereotypech ... ale mně to dává smysl a musím za tím jít! Jasně, tomu rozumím, jděte!
 
A téma, které s tím úzce souvisí, které se tu otevírá v úplňkové konstelaci a bude s námi s výjimkou letních prázdnin i po celý rok 2017, je "přestaňme se konečně bát úspěchu, k němuž máme zcela zjevně namířeno!" O tom příště, toho bude víc ... hezký den!