Po babičce klokočí a potmě strach ...

Dneska jsem si ten horoskop musela nakreslit. Nějak už jsem chvílema vážně nevěděla, odkud kam. Při psaní, a vlastně i v životě. Částečně jde o důsledek konjunkce Slunce (včera) a Merkuru (dnes) s Neptunem v Rybách. O moment, kdy je naše volní a logické řídící centrum zaplaveno masivní vlnou slané vody a vypíná své okruhy. Nevíme, kde jsme, nevíme, kudy a jak dál, mnohdy nevíme ani to, co vlastně chceme (žlutá). Rozhodně však nesplýváme někde v tichém závětří, čas běží a události se řítí vpřed (červená). Aktuální energie valí o překot a my jsme vydáni na milost osudu.

Osudu, který vytrvale rozpažen mezi Býkem a Štírem ukazuje náš směr naprosto přesně a nekompromisně (modrá). Jednoznačně míří k příštímu kontrolnímu stanovišti. Toto je cesta vpřed! Vidíme ji jasně. A snad i chápeme, proč tahle a žádná jiná. Problém nastává ve chvíli, kdy se ohlédneme přes rameno a uvědomíme si, že každý krok vpřed nás zároveň vzdaluje od toho, co je potřeba opustit. Ale vracet se nedává smysl. Ani to není možné. Tak nad čím váháme? Proč se snažíme vymyslet, co je dávno naplánováno? Na záměru našeho ega situace nevisí. Ani na naléhavém, zběsilém a šíleném boji naší Lilith, která kolem sebe kope a mlátí ve snaze vyrvat osudu to, co jí kdysi náleželo (červená). Ale už nenáleží, a je třeba to respektovat. Jestliže bojujeme za návrat loňského sněhu, bojujeme sami proti sobě, proti vlastnímu vývoji.
 
Vida, když si to člověk nakreslí a pojmenuje, nakonec to není tak složité. Zadání je naprosto nekomplikované, snadno čitelné (modrá). Teď jen ho realizovat. Pustit se toho, čeho se tak křečovitě držíme. Nechat věcem volný průběh. A dost možná, že právě proto, abychom to konečně dokázali, sešlo se tolik tlaků najednou. Ona se taky osa lunárních uzlů pne ze Štíra do Býka už patnáct měsíců. Ještě čtyři zbývají, pak měníme dresy a ze zafixované dvojice pevných znamení šup do kardinálních rozjezdů! Čas ubíhá, a jestli jsme dosud nepochopili výzvu nebo jí nedokázali uposlechnout, je potřeba zatlačit.
 
A přesně to se teď děje. Je to náročné a je toho hodně. Přesto mějme na paměti, že vše se děje v náš prospěch: jsme v procesu léčení. Na pozadí událostí Jupiter s Chironem (zelená) opečovávají naše nejhlubší rány, hojí naše věčné, vracející se trauma.
 
Nově se dnes do hry vkládá Venuše na konci Berana v náročném (jak jinak!) kvadrátu k Plutu (oranžová). A je to tu: transformace našich vztahů. Přátelských, partnerských, i manželských – konec konců, Juno právě dorazila do konjunkce se severním uzlem v Býku (růžová). Dávka, že by to porazilo vola! Tenze, kterou cítíme, musí najít svůj outlet. Tři dny, kdy bude mnoho skrytého odhaleno, mnoho chráněného exponováno, mnoho podstatného vyřčeno a vyřčené slovo ani párem volů nevrátíš. Nevadí. Naše vztahy a hodnoty jsou pod obrovským tlakem, to vše však proto, aby nakonec prošly zásadním uvolněním a proměnou. Není to snadné, proces obvykle doprovází spousta výčitek, žárlivosti, kontroly, mocenských a manipulativních her. To vše jsou standardní techniky sloužící k zamaskování našeho bazálního strachu: že nejsme dost dobří, a proto nemůžeme být milováni, logicky tedy budeme opuštěni. Jenže takhle to nefunguje. Jde jen o to, že jsme ve své touze po partnerském klidu, vztahové jistotě a bezpečí zašli už příliš daleko, zkroutili se k nepoznání a žijeme cosi, co už dávno k žití není. A tohle je třeba očistit. Pojďme do toho čelem, uhnout stejně není kam. Vztahy, které za to stojí, tuto zkoušku ohněm přežijí. Promění se hluboce, to jistě, a pak rostou dál.