On the road ...

Merkur přechází ze Štíra do Střelce. Zatímco včerejší text o měsíc trvající vazbě mezi Chironem a Saturnem vyžadující naše skutečné dozrání a převzetí zodpovědnosti lze považovat za obsahové zadání, přestup Merkuru je spíš otázkou formy. A myslím, že pro onu třetí, konstruktivní a realizační fázi, jejímž cílem už není rozkrývat problém, ale navrhnout řešení a dotáhnout ho k cíli, se tahle forma výborně hodí.

Merkur se běžně v jednom znamení zdrží zhruba měsíc, plus mínus, samozřejmě. Letošní pobyt Merkuru ve Střelci se však protáhne na měsíce dva, dneškem počínaje do 11.1.2018, protože mezi Mikulášem a vánočními svátky si sjedeme oblíbenou retrográdní smyčku. V té době pravděpodobně narazíme na pár zádrhelů, jimž budeme muset věnovat zvýšenou pozornost, na pár nejasností, k nimž se ještě budeme muset vracet a pro jistotu si je zrekapitulovat, dočkáme se zdržení a zpoždění, ale nakonec – jako vždycky – dorazíme na místo určení. Čímž nabývá na důrazu varování České pošty a online obchodů na téma, že letos to vidí na opravdu hustou sezónu a kdo chce mít dárky doma včas, měl by na to raději vlítnout rovnou, protože prosinec bude logistické psycho ;)
 
A co nám Merkur ve Střelci přináší, oproti končícímu Merkuru ve Štíru? Končí sezóna, kdy jsme svou vědomou mentální pozornost směřovali dovnitř, do hloubky, do tmy, pod povrchové vrstvy ledabyle či sofistikovaně zakrývající nepříjemnou, špinavou, odmítanou, skrývanou či vytěsněnou pravdu. Subjektivní pravdu, samozřejmě. Jeskyně byly prozkoumány, trubky protaženy, skříně doširoka otevřeny, kostlivci vymeteni, jizvy rozedřeny a strupy strženy. Všechen hnis vymačkán, krev odtéká, je načase nechat zmučenou tkáň vlastní mysli chvíli odpočinout, přesednout z vláčku, co nás na pouti protáhne strašidelným zámkem na kolotoč s koníkem nebo na zvonkovou dráhu a popojet dál.
 
Merkur ve Střelci otevírá nové prostory, nadechuje se z plných plic, obrací náš pohled směrem ven. Všechny ve Štíru pracně vyšťourané poznatky se nám budou hodit, zužitkujeme je, ale nikoli k další dekompozici a detailní analýze, teď vstupujeme do syntetické konstruktivní fáze. Detail sám o sobě přestává být zajímavý, důležitý je rozhled, souvislosti, celkový koncept. Motivátorem našeho uvažování je vědomí cíle, smyslu, hodnoty. Myšlení se přesunuje z roviny podezřívavého, sžíravého číhání do roviny velkoryse naskicovaných vizí. Nezajímá nás už ani tak přínos pro jednotlivce jako pro kolektiv. Oči se zvedají od pohledu upřeného do bahnité škvíry pod odklopeným kamenem k dalekému nekonečnému obzoru. Tematické zaměření mysli i řeči se rozšiřuje, expanduje, začínají převažovat bombastické výrazy, velikášská prohlášení, utopické obrazy, a ano, taky ničím nepodložené sliby. Fakta, zdá se, ztrácejí na významu, důležité je nadšení, zápal a přesvědčivost. Mentální prostor se pomalu zalévá světlem z velikého poradního ohně zapáleného uprostřed tmy nastupující zimy ...
 
Všechno má svá pro a proti. A možná je to subjektivní názor, ale cítím úlevu, vynoření nových příležitostí a možností, otevření širokého prostoru k nadechnutí a příliv naděje a víry v to, že všechno má své řešení, jen se nebát vykročit, protože „každá cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem ...“ (a už jsme u toho, typicky Merkur ve Střelci: tuhle větu podle Googlu první vyslovil Confucius nebo Lao-c´ nebo dokonce Antoine de Saint-Exupéry, anebo prostě někdo slavnej, není to nakonec fuk?)

A jedno hudební video dokazující, že s Merkurem ve Střelci neexistují žádné hranice představivosti, žádné limity tvůrčí fantazie ... :)