Omluvy se nepřijímají!

Slunko a Saturn se potkávají v Kozorohu. Už jsou blízko, zítra ještě blíž, na Nový rok splynou. Potom se jejich vazba postupně rozvolní. Energie této konstelace je sevřená a vážná, strohá a syrová, tísnivá a chladná, pevná a ryzí, nepřikrášlená. S ničím se nemažeme a nikdo se nemaže s námi. Jdeme k podstatě, soustředěně a úsporně, krok za krokem. Na zábavu, rozptylování či jakékoliv tanečky kolem horké kaše není čas, máme příliš mnoho úkolů a povinností. Pokud jim nevěnujeme pozornost, došlápnou si na nás.

Pokud nás něco dlouhodobě rozčiluje, je načase zatnout tomu tipec! Nastavit pravidla a trvat na jejich dodržení. Což samozřejmě vyžaduje i značnou dávku sebekontroly a vlastní disciplíny. Pokud chceme něčeho dosáhnout, nestačí kecy, budeme muset zvednout zadek ze židle a hrábnout. Pokud někdo vytrvale překračuje naše hranice, je načase se ohradit, hranice jasně vymezit, a pak už neustupovat, jinak z nás bude mít akorát srandu. Pokud máme pocit, že jsme na všechno sami a nikdo nám nepomůže, je to pravda, ve finále každý za sebe. Protože kdo jiný by měl vyřešit úkoly našeho života? Všichni ti lidi okolo s námi sice interagují, ale de facto jen tvoří kulisy nebo zrcadla, spoluhráče nebo jak chcete, nicméně každý si jede svoji linku. Není to sobectví, je to dělba kompetencí. Pokud s námi někdo vydrbal, až to zabolelo, zamysleme se nad tím, jak se ve stejné situaci chováme sami a zda náhodou neměříme dvojím metrem. Pokud se nám zdá, že všichni kolem mají, po čem touží, zatímco my pořád ne, uvědomme si, že jeden každý z těch okolo zas stůně pro něco dalšího. Pokud máme dojem, že s námi osud akorát vytírá podlahu a „každej debil může, přestože ..., zatímco já (tak úžasný, dokonalý, chytrý, krásný, svědomitý, ...) pořád nic“, stálo by za to zvážit, kde děláme chybu a pokusit se ji napravit. Většinou si totiž všechno, po čem toužíme, spolehlivě blokujeme sami a osud se jenom chechtá. Pokud se striktně držíme pravidel, ale místo pocitu spokojenosti zažíváme jen frustraci, zamysleme se nad tím, jestli naše zásady nejsou jen krycím názvem pro pohodlnost a rigiditu anebo kusem šutru, kterým v obranné argumentaci každého utlučeme. Pokud čelíme problémům, nerozhlížejme se kolem, na koho ukázat prstem, ale hledejme příčinu v sobě. Pokud se cítíme osamělí, opuštění, nepochopení, nerespektovaní, odstrčení, ukřivdění, nevím, co ještě, ujasněme si, že tak zvaná realita kolem nás jen reflektuje náš vnitřní svět.
 
Uffff. Ten seznam by mohl pokračovat donekonečna, ale to je zbytečné. Myslím, že pointa je zřejmá. Každý nechť si dosadí svoje bloky, záseky, patové situace, konflikty, vyčerpání, tvrdost, frustrace a tralala. Máme před zhruba tři dny na to udělat si pořádek v sobě a ve svém nejbližším okolí a vyklidit bordel natahaný do základové jámy, protože na Nový rok nastupujeme na značky a jedeme! Mars do Berana a už to lítá. Pak bude pozdě! Že se nám nechce? O tom žádná, ale s případnou omluvenkou si to dobře rozmyslete!