Odysseus vábení sirén ustál ...

Neptun na sedmém stupni Ryb v bodu obratu do přímého směru. Obrovská loď dnes téměř nepostřehnutelně dotahuje poslední milimetry před zahájením otáčecího manévru. Vše probíhá na otevřeném moři, vlny se zvedají a klesají, loď se houpe a mořská nemoc se tiše plíží mezi přítomnými. Lehounce mží a vysoké chuchvalce mlhy se převalují nad hladinou do nedohledna.

Zdá se, jako by vycházely z lodi samotné. Aerosol plíživě vstupuje do všech zákoutí, do všech otvorů, infiltruje naše dýchací cesty a proniká až do duše. Námořníci se potácejí po palubách jako ve snách, nepoznaní a nepoznávající, zmámení a otupělí, malátní a bez cíle. S opilým výrazem člověka, jenž ztratil kontakt s rozumem a už se ani nesnaží si vzpomenout. Snové vize proplouvající mezi záblesky smyslového vnímání reality a opiátovou halucinací. Volání sirén ...
 
Podle legendy přivádí neodolatelné vábení sirén námořníky k šílenství, přitahuje loď k ostrovu, kde se roztříští o útesy. Legenda varuje, ale nabízí řešení. Odysseus přikázal všem svým mužům zalít si uši voskem, ale sám se nechal neohlušen přivázat ke stěžni. Loď cestu našla a proplula. Otázkou je, v jakém duševním stavu byl Odysseus posléze odvázán, ale žil a žil šťastně dál.
 
Neptun v Rybách se obrací do přímého směru, a díky Bohu za to. V této chvíli se zrcadlí naděje na pozvolné rozpuštění mlhy a na prozření s prvními pronikajícími paprsky slunečního světla. Na odeznění horečnatého blouznění, zklidnění a postupný návrat ke kontaktu mezi rozumem a smysly. Na zdárný průběh odvykací léčby z těžké závislosti, ovšem ta probíhá pomalu a provázena silnými a bolestnými abstinenčními příznaky.
 
Podobně i Neptun ve svém obratu postupuje velmi pomalu. Téměř neviditelně. Po celý příští měsíc zdánlivě setrvává na místě. Ano, je to zdání, anebo není? Záleží na tom, jak definujete pohyb. Vývojový posun tu je, ale pozorovatelný jen velmi bedlivým a soustředěným okem. A pokud naše oko tak dokonalou rozlišovací schopnost nemá, pak nezbývá než věřit. Věřme. Věřím. Vím. Není to vidět, ale děje se to. První krůčky na cestě k uzdravení.
 
Možná proto, že skaliska, jež hrozí lodi roztříštěním, už jsou na dohled. Útes či skála jsou předním archetypálním obrazem Saturnu. Saturn ve Střelci hledá pravdu, kategoricky se dožaduje zdravého rozumu, nutí nás přemýšlet a hledat. Dřevěnou holí práskne po hlavě každého, kdo sejde z cesty, kdo ztratí pozornost a jehož vědomí sklouzává do onoho prostoru neptunského mámení.
 
Saturn versus Neptun, v aspektu, který si vynucuje pozornost svým napětím a hrozbou.
 
Koncentrované soustředění versus rozplizlé jedovaté opojení. Pevné stabilní základy versus hrozba podmáčení a spláchnutí všeho, co jsme budovali. Struktura a řád společnosti versus zaplavení neznámým proudem bez jediného pevného bodu. Informace a fakta kategorizovaná do jednoznačného systému versus uhýbající, abstraktní, možná i lživá energie proměňující se před očima.  Ale taky vlastní kritické myšlení versus lákavé řešení nenáročných, laciných a ohebných ideologií!

Protože tohle není pohádka o dobru a o zlu, tohle není schématicky naskicovaný western ani černobílá šachovnice. Podívejme se na vazbu Saturn versus Neptun i v opačném gardu, vyměníme brýle.
 
Strach a rigidní lpění na dávno zkamenělých hodnotách versus příliv nové energie. Zakonzervovaný materialismus verus příležitost k duchovní obrodě. Tradicionalistická zkušenost versus intuitivní hledání řešení. Zatvrzelá neochota pohnout se o krok z místa vymílaná stálým a opakovaným nástupem vln přicházejících z širého moře.

A není to to nebo ono. Jedno nebo druhé. Není to polední menu a vyberte si, na co máte chuť. Tohle všechno jde ruku v ruce, tohle všechno se děje paralelně a beží v našich životech současně. Tohle všechno probíhá i v jednom každém z nás. Není tu nikdo, kdo by byl jen Saturnem či jen Neptunem. Není tu nikdo imunní a nikdo s patentem na rozum. A pokud se tak někdo tváří, lže.
 
Díky skutečnosti, že dost pomalý Saturn, toho času pozadu, bude ještě pomalejšího Neptuna teprve dobíhat, také díky tomu, že se Saturn následně vrátí ve své retrográdní smyčce, pak znovu rozejde a Neptun podruhé mine, vydrží nám nastupující kvadratura mezi oběma zúčastněnými dlouho. Skoro rok. Se střídavě sílící a slábnoucí energií a se třemi vrcholy. Ten první je přímo před námi, teď. Druhý v červnu a červenci příštího roku. Třetí v září.

Naším cílem je proplout mezi skalisky a nerozbít loď. Loď a její posádka mají díky vzrůstající hrůze a strachu tendenci zastavit, zakonzerovat se a nehnout se z místa. Ale to nejde. Loď není pevnost. A kdo se opevní, zastaví se a dohrál. Život je cesta. V tuto chvíli je cesta cíl. A úkolem této hry je najít střední cestu rozumu skrze skaliska strachu. Zvládl to Odysseus a zvládneme to i my!