Nominace na Darwinovu cenu

Víte, co mě fakt bere? Projekce vlastního vnitřního nastavení člověka na objektivní (pokud něco takového existuje) realitu (pokud něco takového existuje). No a vlastně se není čemu divit, je to jediná možná cesta. Akorát, někdy je mi líto, že člověk s primárně odmítavým, negativním nastavením není schopen spatřit jiskřičku naděje ani kdyby se mu vypálila do rohovky. Ale zase je fajn, že ti druzí, naturelem pozitivní a experimentátorští lidé, dokáží nahlížet i hromadu sraček s touhou pochopit, co je pod ní.

Nikdy jsem nenapsala o žádném období či dni, že je veskrze špatný, ubohý, zkažený, všechno špatně a marnost nad marnost, vesmír se nám mstí a jsme chudáci. Fakt nikdy! A to ani tehdy, když mě samotnou takový pocit přepadne, a že se to stane i v nejlepších rodinách! ;) Obzvlášť pak jsem to nenapsala včera, protože v tyto dny procházíme vlastně dost hezkým časem. Tedy obecně nahlíženo, protože konkrétní subjektivní bolesti respektuji, ale nelze je individuálně popisovat. Je asi potřeba pochopit, že astrologických (a jakýchkoliv jiných) vlivů je mnoho a působí vždycky současně. Nedá se říct, jooo, od března do listopadu to máš nádherný a safe a ve zlatě, klid a bezvětří a pohoda jazz. A naopak od listopadu do března hrůza, děs, běs a radši se jdi někam zahrabat a přečkej to. Už proto ne, že klid a bezvětří, na něž se někteří lidé třepou a těší, by jiné otrávily a zabily, uhryzali by se nudou.

Osobně si totiž myslím, že nemá smysl dělit věci na dobré a špatné, protože všeho dobrého se můžeme přežrat a všechno špatné se vzápětí ukáže jako přínosné. A třeba i proto, že málokdo má nad svým vlastním životem ten nadhled a dobrovolně skočí po hlavě do něčeho, co mu ve finále prospěje, ale teď by to rozbilo status quo. A taky proto, že lidi mají obecně tendenci ulpívat ve svých často už dávno mrtvých a neuspokojivých životních situacích, které sice stojí za prd, ale aspoň to tu znám a je tu teplo. A ještě proto, že tak nějak principiálně nevěřím na zážitky dobré a špatné, ale spíš silné a ty nijaké, na peřeje a volej. A i to je nesmyslné dělení, protože jakkoliv dávám přednost peřejím, jet je non-stop se fakt nedá. A je to stejné, jako když máte doma kuchyni, obývák, pracovnu, zahrádku a sklep - a co z toho je lepší a co horší? Obývák je nepochybně esteticky vymazlenější než sklep, ale znamená to, že se bez sklepa obejdeme?

No a tak. Končím s moralizací. Jen mi to tak naskočilo pod vlivem některých komentářů ... Takže teď. Žijeme úžasné, silné období. Slunce v konjunkci s retro Merkurem v harmonických vazbách k ose uzlů dává možnost pochopit spoustu pro náš život zásadních faktů. Vhledy, prozření, pochopení. Jsme v Kozorohu, poznatky přicházejí pomalu a mohou být zpočátku odmítány, ale jednou přijaty, dají se tesat do kamene. Anebo si je prostě můžeme zapamatovat. Jupiter na severním lunárním uzlu nám ukazuje směr, cestu a zalívá ji slunečním svitem. A protože v Panně, není to rozmáchlá bombastická vize geniálního architekta, co sice oslní, ale vlastně nedá návod, jak na to. Je to precizně provedený projekt s detailním popisem a příručkou pro domácí kutily, instrukce krok za krokem, zvládne to každý. Venuše v kvadrátu k Chironu otevírá staré vztahové rány a umožňuje jejich léčení, nastavuje situace, kdy se vztahy prověří skrze ochotu dozrát. S Chironem se jen dnes pojí Luna, snadno poznáme, co je potřeba udělat. A Mars dlouhodobě ve Štíru, na ten slyším nejvíc stížností! No ano, není to domácí mazlíček - pohovkový pudlík. Je to ostrá doga, ale záleží na tom, jak si ji vycvičíte! Umí trhat i zachránit život, důležitá je disciplína a naprostá pravdivost. Jeden falešný tón vašeho hlasu a bez milosti se zahryzne do vás. A taky nezapomeňte, že psi bezpečně poznají váš strach a startují! Mars ve Štíru jde přímo k věci, bez oklik a bez okolků, a problémy řeší. Nemluví o nich, ale jedná. Neplánuje, ale vykonává. Je ostrý, ale přesný, soustředěný, efektivní, výkonný a neúmorný. Maká na sto procent a pak účelně odpočívá. Nenechá se rozptýlit, nereaguje na malichernosti, ale jakmile ucítí krev, okamžitě je v pohotovosti a jde po ní - podle situace se pak rozhodne, zda je pacient vhodný pro záchranu či rychlé ukončení života. A tak vlastně náš život čistí a podle Darwinovy teorie pro přežití vybírá jen životaschopné procesy.

A chcete fakt na závěr? Můj syn mi právě jeden oznámil: "Hele, mami, víš, že na to, abych dostal Darwinovu cenu, nemusím umřít? Stačí, když se sterilizuju! Víš proč?" Haha ... no já to vím, a co vy?