Není to snadný, ale je to láska

Nevím, jestli je to tím obratem do zpětného chodu a zvnitřněním procesů v sedmi životních rovinách, ale nějak se nám zpomaluje čas. I když ... zpomalení možná není ten pravý výraz. Jako bychom se na chvíli ocitli ve vakuu uprostřed rozehrané hry svého života, v bublině mezi časem před a po, v mimoprostoru, ve svém vlastním světě odpojeném od energetických drah a kontextu světa vnějšího, do nějž zákonitě patříme, ale na chvíli jsme si od něj dali pohov. Jako by se momentální děj nevztahoval k ničemu souvisle průběžnému.

I účastníci klasické hvězdné sestavy si jeden po druhém berou dovolenou na zotavenou, odjíždějí k moři či do nervového sanatoria dát se trochu dohromady. Slunce a Luna, dvě světla, která z principu couvat nemohou a na dovolenou nemají nárok, se aspoň na chvíli pustila a nedrží se s ostatními za ruce. Dopředu už postupují pouze benefitoři Venuše a Jupiter, a to je rozhodně dobrá zpráva.  Slunce ve Lvu bloumá horkým létem zcela bez kontaktů, opájí se svou úžasností a naprosto si vystačí samo se sebou. Stejně tak Venuše, což je dodatek pod čarou k oné zmiňované dobré zprávě. Luna ve Vahách se pustit nechce, dualita tohoto znamení vyžaduje partnerství, a ať už je partnerem kdokoliv, lepší než být sama. Proto se Luna, jež si včera užila Venušiny milé spoečnosti, natahuje k tomu, kdo je nejblíž, a shodou náhod nahmátne kvadrátem Pluto v Kozorohu.
 
A tak tu máme celý dnešek jako chvilku pro sebe. Chvilku vydatnou, Pluto to jinak neumí. Chvilku nevyžádanou a možná vynucenou, konec konců Luna ve Vahách je společenská a touží se spíš bavit než meditovat v ústraní. Chvilku, kdy se neseni pouze na vlně pocitů a nálad noříme do hlubokých vrstev bytí. A ani tohle není zrovna oblíbená kratochvíle Vah, které ponory nemilují a vystačí si s povrchností formy; radši se tváří, že všecko ve zlatě a otočí se po větru, než by připustily, že tu možná něco smrdí. Každopádně Pluto nás nepustí jen tak, a ačkoliv nejde o žádné zlomové milníky, dočkáme se dnes dalšího zásadního uvědomění pramenícího až v ledví. Dost možná najdeme další kousek mozaiky svého života. Možná hned nepoznáme, kam patří a co s ním. Možná nám nebude vhod, vždyť znáte Lunu ve Vahách a její estetickou přepjatost. Nicméně je tu. Poznání.
 
Poznání, jež v nás múže vyvolat úzkosti a obavy, konec konců s Plutem se dotýkáme svých kritických a zatraceně dobře střežených strachů. Poznání související s tématem partnerství dvou lidí a jeho existence, neexistence, rozpadu, rozkladu, vzkříšení či zmrtvýchvstání.

Možná jsme byli nuceni někoho opustit a v kratičkém okamžiku mezi dvěma údery srdce si uvědomíme, jak moc jej postrádáme. Možná někdo odešel od nás a chvilkové ledové sevření v útrobách nám ukáže, jak se cítíme osamělí. Možná v sobě neseme trauma z rozchodu dávno překonaného, ale existenciální hrůza z dalšího možného opuštění nás dokáže tu a tam dokonale paralyzovat. Možná v partnerství postrádáme pocit osobní svobody, pak dnes budeme mít příležitost zažít na vlastní kůži, jak moc by nám ono domnělé omezení chybělo. A možná jsme potkali lásku svého života, která se najednou před očima deformuje ve svou vlastní karikaturu. Možné je ledacos a scénářů na dané téma lze vymyslet nekonečné množství ... každopádně všechny běží na pozadí očistných procesů sedmi retrográdních planet s jediným přímým a současně do celkové konstelace zapojeným Jupiterem ve Štíru, který nám v dnešní chvilce mezi časem a časem dodává naději, aniž by mazal med kolem huby, a díky nádhernému spojení s Neptunem i jistotu, že navzdory všem partnerským nesrovnalostem, bolestem a z nich pramenící nutnosti transformace láska existuje.