Naděje na obzoru ... pro ty, kdo ji chtějí vidět

Fotografie walking the train tracks on a dreary fall day od marneejill licencována pod CC BY 2.0   

Slunce do Střelce, Luna do Raka, opozice Mars – Uran se rozpadá a kritická tenze posledních dní rozvolňuje. To je dobrá zpráva, ne? A měsíc dobrých zpráv a pozitivity právě začíná! Ne, nenabádám k růžovému sluníčkářství, nemusíte si na zeď malovat duhu a třpytivé jednorožce. Ono totiž nejde o to, že by snad příštích třicet dní bylo o tolik odlišných od všeho, čím jsme dosud procházeli. Trik je v tom, jak se na věci podíváme.

Ve Střelci se mení náš přístup a postoj. Zvedáme hlavu a obracíme se z nitra ven. Pohled se stáčí od minulosti k budoucnosti. Obsedantní fascinaci procesem rozkladu a nevyhnutelností smrti převýší vize, touha a aspirace překonat, co se zdálo být definitivním koncem. Ponurá skepse je nahrazena optimismem, chorobná podezřívavost naivní důvěrou, paranoidní ostražitost přímočarou až bezohlednou upřímností, potřeba kontroly a ovládání bezstarostným nadšením. Tajnosnubná mlčenlivost domýšlivou žvanivostí ... oh well. Místo hloubkových sond ke kořenům a pátrání po příčinách vzhlížíme k obzoru a hledáme světlo poznání a vyšší smysl, který tu někde musí být! Stále se ptáme po pravdě, ale není to už uzavřené dotazování po černé či bílé, teď klademe otázky otevřené, zvídavé a připouštíme všechny odpovědi, protože záměrem není ukázat, kdo je vinen, ale překročit hranici vlastního traumatu a místo sebedestruktivního pitvání najít cestu vpřed. Extremismus dvou protikladných polarit se rozpouští, prostor se otevírá a vzniká tolerantní, názorově svobodné pole univerzálních hodnot. Pronikavá emocionalita a pudová vášeň dosud motivující naše konání postupně vyhasíná a střídá ji intelektuální a filozofický zápal pro ideál.
 
Co bylo dosud utrpením, stává se výzvou. Co bylo v tajnosti rozkryto bude zveřejněno. Co nás nezabilo, to nás posílí a umožní nám vyrůst. Čím ostřeji vypnutá tětiva luku, tím dál poletí šíp vystřelený v okamžiku uvolnění nevyššího napětí. Ne, problémy světa ani ty naše osobní se tím zázračně nevyřeší, ale dostanou zcela nový rozměr, jinou perspektivu a snad je dokážeme nahlédnout v mnohem širším kontextu. To vždycky pomůže …
 
Jo a ještě: pokud by se vám snad zdálo, že tohle všechno se zrovna dneska neděje, může to mít – jsme ve Střelci – mnoho důvodů. Třeba je to tím, že přes čáru mezi půlnočním královstvím a zemí krále Miroslava (žádné politické narážky, to si vyprošuju!) zatím přestoupilo jen Slunce, zatímco Merkur a Mars ještě setrvávají v dobíhajícím režimu číhavé obezřetnosti. Anebo tím, že vám vaše osobní aktuální tranzity stíní ve výhledu na horizont naděje. Anebo tím, že jste tak nějak negativističtí … co? Může být? Anebo se vám to zdá málo? Hmm, „Komu nestačí málo, tomu nestačí nic.“ — Epikúros ze Samu … a mějte se fajn!