Naděje a malomyslnost? Ruku v ruce …

Fotografie Despair od Anthony Greene licencována pod CC BY 2.0  

Vstávám a ještě potmě potkávám v chodbě syna, který hlásí: „Tak to zavřou. I školky a všecko. Jo, ale fabriky samozřejmě jedou.“ Už mě to ani nenadzvedlo. A nepřekvapilo. Vím, že jsem naposled psala o naději, a tohle zrovna nadějně nevypadá, ale já to téma od včerejška převaluju v hlavě a chystám se o něm napsat. A než se k tomu dostanu, čtu si zpětně komentáře pod minulým textem a nahrávka na smeč je tu. Lucie, díky a věřím, že se nebudeš zlobit! Lucie je moje kamarádka, jejíhož názoru si velmi vážím, protože umí vyhmátnout podstatu, sumarizovat ji a brilantně podat. Takže cituji:

„No nevím. Státní management v rozkladu, vakcinace v nedohlednu, otevření škol v nedohlednu (dokonce teď čtu, že vláda naopak uvažuje o zavření školek a tříd, co dosud fungují), pandemický zákon nikde – a možná je to i fuk, protože Bureš vyřvává, že pandemický zákon nestačí a že potřebujeme opět prodloužit nouzový stav (!!!), a chystá na nás lockdown izraelského typu. Asi se ze mě stává sýček, ale žádnou nadějnou a konstruktivní cestu z toho aktuálně nevidím a rozhodně mi nepřijde, že bychom nejhorší týden roku měli za sebou.“
 
Ano. Přesně tak to vypadá a přesně tak to je. Takže co s tou nadějí? Věřím, že tohle je v celkovém pohledu na situaci právě onen čas dvou doznívajících vln vyvolaných následnými otřesy po podmořském zemětřesení. Je-li klíčem k pandemii Neptun, nemůžeme pominout, že Slunce (a časově blízko i Merkur a Venuše) právě prochází znamením Ryb, jemuž Neptun vládne. Slunci zbývá 22 dní do jarního restartu. Během této doby se s Neptunem potká osobně, stejně tak i Venuše. Waterboarding. A po nás potopa. Ryby jsou posledním znamením zvěrokruhu, znamením doznívajícího cyklu, trpělivého (!) čekání i pasivního přijímání, karmického čištění a odevzdané rezignace. Ryby rozhodně nepřijdou s novým řešením a čerstvým rozjezdem. S tím musíme počkat na příliv jarní energie Berana. Do konce Ryb zhruba tři týdny. Tři týdny toho, v čem jedeme už takovou dobu. Jedeme v tom pořád dokola a dokola, vlna za vlnou, nahoru a dolů, opakování téhož, prokazatelné výsledky nula, ale nic jiného zatím neumíme, nic nového nás nenapadá (viz Horoskopy nad šálkem čaje)... koncepčně to ten Vodnář už drží, ale svrchní vrstva vědomí (KISS: Vrstvení – doporučuji!) reprezentovaná pohybem Slunce se teprve šourá ke startovní čáře ...
 
A stručné opakování z minula: směr vývoje ukazuje osa uzlů. Osu uzlů už nedrží Neptun. Drží ji Jupiter. Jupiter přináší vizi. Ale konstruktivní řešení a strukturální uspořádání nového typu (Vodnář!) přinese Saturn! Od prvního dubnového týdne:

Vtip pro odlehčení, na závěr? Dokonale se hodí k aktuální neptunsky nezřetelné situaci. Plavou dva přes kanál La Manche. Vysoké vlny, hustá mlha, plavou celou noc, nad ránem už téměř na dosah břehu, který ale skrze mlhu nevidí a jeden z nich pronese: „Ty jo, já už fakt nemůžu!“ Druhý odpoví: „Ani já ne. Vrátíme se?“ Takže, i kdybychom měli v té vodě omdlít, už to vydržme, břeh je na dosah. Nevidíme ho, ale to neznamená, že nás tam vlny nezanesou. Břeh může (a pravděpodobně bude) vypadat jinak, než jak jsme si ho představovali. Ale je to břeh!