Mollové tóny pozdního léta

Slunko a Merkur čerstvě v Panně stahují naši pozornost od velkolepých zábavných záležitostí radostného a prosluněného světa ke každodenní rutině, ke všední drobné práci a pečlivému úsilí. Končí léto, pouť se balí a kolotoče odjíždí. Jeřabiny dozrávají a ráno už bývá chladno. Celková energie klesá a bezstarostné nadšení se kamsi vytrácí. Místo něj na nás občas dolehne úzkost a uvědomění, že život v dalším slunečním cyklu se zvolna překlopil a chýlí se ke svému konci. Je potřeba se na to připravit.

Nejde mi psát, protože Panna si nepotrpí na zbytečné tlachy a radši jde dělat něco užitečného.
 
Luna je druhým dnem v tajnosnubném prostoru Štíra. Vydáváme se na cestu do skrytých zákoutí své duše. Rentgenovými paprsky skenujeme své okolí. Potají se snažíme nahlédnout pod povrch lidí i událostí a vše, co odhalíme, podrobíme pitvě. Svůj vlastní projev minimalizujeme. Je zajímavější poznatky sbírat než distribuovat. Není nutné reagovat na vše, stačí si počkat, až zasáhneme citlivé místo. Tam napřeme svou energii. Můžeme se kroutit a svíjet bolestí, ale nesmíme uhnout. Chirurg neopouští operační sál, dokud není hotovo. Úplně hotovo.
 
A dole, vespod, hluboko pod linkou temné štíří nálady a nervní panenské pracovitosti, stále běží intenzivní proces životní transformace.