Mír

Luna je v Býku, Slunce v Panně. Z ohně do země, z akce do klidu. Žár poklesl, už nevyhledáváme stín jako úkryt před horkem, ale výsluní na prohřátí. Sluneční svit se ztlumil a pohled do krajiny připomíná vybledlou fotku. Výskot dětí v sousedství už slýchám méně často a jaksi z dálky.

Na koupališti pár vytrvalců, paní pokladní stojí před recepcí a vyhlíží, jestli přece jen dnes někdo přijde, aby měla s kým promluvit. V zahradách, kolem kterých denně chodím, kvetou jiřiny, které v plném rozpuku připomínají spíš distingovanou dámu než mladinkou krasavici. Táhnu se po cestě, trhám kuličky pámelníku a házím je před sebe, abych zaslechla jemné prasknutí. Na zemi leží první spadený list kaštanu. Ještě je léto, ale po ránu je ve vzduchu cítit chladnou vůni podzimu. Vracíme se z prázdnin domů.

Miluju tenhle čas a zároveň je mi z něj ještě dnes, kdy nemusím do školy, tak nějak sladkobolně úzko kolem žaludku. Po průchodu Luny Beranem, kdy jsme se kontrolně podívali, jak si vede Pluto v hloubce naší duše, a pak se z toho díky Uranu pár hodin třepali, jsem vděčná za klidný den s oběma světly v zemských znameních. Za ten první den, zítra se už beztak budu cukat, že to nemá spád. Dnes.

Pannám k narozeninám taky napíšu, nebojte Panny! :)