Lití ocele

Voda, země, oheň. Chybí vzduch. Emoce, struktura, iniciace, ale široko daleko žádná svěžest nebo lehkost. Bouřka na spadnutí, nebo v ní jsme nebo na ni toužebně čekáme, ale nějak chybí ta fáze uvolnění štěstím vonícího ozónu, co v nás po průtrži mračen spustí tu nadšenou explozi endorfinů.

Tlak, síla, manipulace, urputnost, vztek, neústupnost, destrukce a transformace. Proces opozice Pluta proti Marsu a Merkuru stále běží a intenzita se zvyšuje. Běží na pozadí, hluboko v nás, přímému pozorování nedostupný. Záleží jen na naší senzitivitě a ochotě věnovat pozornost skrytým jevům, zda si ho připouštíme nebo se zaťatýma zubama mlátíme dveřmi od balkónu, protože „se to ku*wa zaseklo, ale to nemá s nějakou astrologií nic společnýho!“
 
Merkurické aktivity gradovaly včera večer, v noci a od dnešního rána se náš mozek pomalu uvolňuje z pevného sevření mezi čelistmi svěráku. Mentálně, informačně, komunikačně bylo tabu prolomeno. Informace byla předána, vyslána od nás někomu druhému či doručena nám samotným, a začíná působit. Teď bude potřebovat nějaký čas na to, aby se rozšířila naším vědomím, rozbalila ve své úplnosti, rozkryla všechny detaily, dovodila všechny důsledky, aby došlo k jejímu plnému uvědomění a skutečnému vnitřnímu přijetí. Ze začátku to jde ztuha a mozek bolí vyčerpáním a únavou, ale to se poddá. Nejpozději do 5. července dojde k úlevě a uvolnění, kolem 14. července pak zasazená myšlenka začne klíčit a růst, směřovat ke světlu a k seberealizaci.
 
Ale to předbíhám. A navíc, kromě Merkuru, který průchod transformačním tunelem už více či méně úspěšně zvládl, tu máme další dvě planety v pořadí. Mars a Slunce.  
 
Mars je v podstatě připraven vstoupit do palebného pole. Už dnes (možná i pár dní zpětně) lze považovat za opozici s Plutem za aktivovanou. Vrcholu tato konstelace dosáhne v neděli, takže do té doby utahujeme kohouty na maximum a energie je vyšroubovaná do urputného vypětí. Přetlak primární, pudové, hrubé fyzické síly hledá ventil a potřebuje ven nebo hrozí explozí. Síla se manifestuje i na dalších úrovních, kdy máme pocit, že teď nebo nikdy, že musím zabrat a pohnout dějem, pocit, že bojuju proti všemu a všem.
 
Situace nás jedna za druhou staví do konfrontace s vlastním zápalem, agresivitou, vášní, nenávistí, odporem, násilím, strachem, z hlubin pramenícím vztekem, ale i s nadlidskou silou, absolutním odhodláním a následných hraničním výkonem na pokraji svých možností. Energie se může jevit jako násilná a nátlaková, je snadné sklouznout do pocitu bezbranné oběti krutě týrané osudem. Ale má v sobě extrémní transformační potenciál. Ten můžeme vyplýtvat v boji proti okolnostem anebo obrátit k sobě a soustředěně, smysluplně přetavit v žáru této konstelace kus svého já, svého života tak, abychom dosáhli svého cíle a k předchozímu nastavení se už nevraceli. Nikdy.