Lilith vypráví pohádku

Pokud se vám zdám dnes ráno trochu popuzená, bude to tím, že Luna se právě drží tělo na tělo s Lilith. Jedeme to na ostro. A tohle je pocta Ondřeji Habrovi a všem, kdo jdou svým psaním s kůží na trh. Mám o dost jiné vnímání světa než Ondra, přesto je to můj kamarád a čtu ho ... se zájmem, ráda pozoruju lidi.

Dnes Ondra napsal o mnohém a krom všeho ostatního o tom, že Luna přejde do Štíra. No jo. Text začíná takto:

"Luna se blíží do obávaného Štíra. Zeptejte se Štíra v sobě, proč má tenhle přívlastek."

A pokračuje vysvětlením, které jde na můj vkus Štírům až příliš na ruku, ale budiž. To, co píše, je to pravda, byť jen poloviční. A to zas Lilith pozná! Zvlášť ta moje ve Střelci, přecitlivělá na úhybné manévry polopravd, sprostotu lži, omezenou nechápavost, intelektuální aroganci či deklarace jediné pravé cesty ... ale to sem už nepatří, nechala jsem se unést :).

Takže. PŘESTO, že podle mého Ondra vyzdvihl ty skutečně cenné a přínosné vlastnosti Štíra ve snaze obhájit jeho chování a význam této energie před zraky ostatních, hned v prvním a dosud jediném diskusním komentáři čtu: "Stačí první věta... Proč obávaný Štír?????? Jsem to já a jsem skvělá. Výjimečná. Nikdo takový není. Proč to tak píšete?"

Uaaaaaaaaaaaa! No možná právě proto! Protože fakt, že je někdo obávaný, ještě neznamená, že je špatný? Protože fakt, že někdo nedokáže dočíst text do konce a pochopit myšlenku, ale hned se oděje aurou dokonalosti, je do nebe volající drzostí? Anebo třeba proto, že Štír prostě útočí vždycky první, čistě z hlubokého existenciálního strachu a pocitu MOŽNÉHO ohrožení? Což je ostatně jedna z vlastností na té druhé, dosud opomíjené a tak trochu odvrácené straně tohoto znamení. Ale i odvrácené strany jsou v životě potřeba pro dosažení ROVNOVÁHY, a kdo jiný o tom ví víc, než Lilith ve Vahách (dnes na posledním stupni, kde, jak víme, energie kulminuje v posledním vzepětí před změnou operačního prostoru).

A proto vám pro ilustraci povím jednu pohádku, o Luně ve Štíru. Možná už jsem ji vyprávěla. V tom případě se omlouvám. Ale kombinace Luna, Lilith a Štír za rohem mě nutí ji povyprávět ještě jednou:

Stojí Štír na břehu hluboké a široké řeky a potřebuje se dostat na druhou stranu. Přemítá, jak by to udělal. Plavat neumí, pokud by se o to pokusil, nemá šanci. Most žádný, převozník v nedohlednu. V tom se ve vodě u břehu objeví žába. Štíra okamžitě napadne řešení: "Žábo, poslyš, co kdybys mě převezla na druhý břeh?" Žába, nechápavě: "A jako jak? Nemám loďku." Štír: "No přece na zádech, jsi velká, v pohodě mě uvezeš." Žába, znalá Štírovy POVĚSTI: "No to určitě! Ty mě v půlce řeky bodneš a bude po mně." Štír logicky argumentuje: "Prosím tě, co bych tě bodal! Kdybys umřela, utopím se i já! To přece nechci. Tak co, domluvíme se?" Žába zvažuje argument, zdá se, že to dává smysl, a tak svolí. Naloží si Štíra na záda a plavou. V půlce řeky, v prudkém proudu, ucítí najednou žába ostré bodnutí do páteře a okamžitou křeč. Lapá po dechu a ještě se stihne zeptat: "Proč? Proboha proč? Teď přece umřeme oba!" A Štír odpoví: "Ani nevím. Musel jsem. Jsem Štír. Já to tak dělám."