Lidská síť

Tak teda: novoluní ve Vodnáři. Čistokrevné a bez rušivých vlivů, to bude hukot ... už je! Víte, co je pravým prokletím téhle energie? Děje se všechno a všechno zaráz a vy máte jen jedny nohy a jednu hlavu, nemluvě o jiných částech těla, co chtějí sedět na dvou až nekonečném počtu židlí současně! Tohle je pravý startovní výstřel do měsíce nabitého energií Vodnáře. Tentokrát žádné gratulace a popisy úžasných excentriků, tohle není jen pro Vodnáře – je to v jejich duchu, ale je to pro nás pro všechny!

Jaká jsou nejdůležitější témata pro příští měsíc?
 
Kamarádi, přátelé, náhodní známí, kolemjdoucí, kdokoliv! Komunita, společnost, lidstvo jako celek. Propojování všech se všemi, seznamování, kontakty, předávání know-how a distribuce informací. Protože teď máme jedinečnou šanci prozřít a uvěřit, že nikdo není samostatný ostrov, všichni jsme propojeni přes synapse v neuronové síti. A když se povede dobře jednomu, povede se dobře i těm, kterých se bezprostředně dotýká. Ti se totiž zase dotýkají dalších svých kamarádů, a tak furt pryč. Počet lidí, jimž se rozsvítí tvář, když si v sobě jeden z nás zapne žárovičku a chytne ty okolo za ruce, roste exponenciálně. A teď si představte, že si ji rozsvítíme všichni! Pošli to dál! Geniální, a tak prostý princip. Protože k čemu mi bude vymezovat se vůči ostatním, když pozvednout kolektivní úroveň vědomí můžeme jenom společně? K čemu mi bude soupeřit, hamounit, hrabat pod sebe, lhát, manipulovat, ovládat, řídit a kontrolovat, když bez druhých nevyrostu a oni beze mě taky ne? Jen všichni dohromady tvoříme společnost, bez hranic, bez limitů, bez rozdílů pohlaví, věku, národnosti, rasy, čehokoliv ... A všichni společně máme za úkol jít vpřed. Zlepšit svět.
 
Že je to čirý idealismus? Možná dokonce utopie? No a co??!! Někdo musí být idealista, jinak bychom se dodnes všichni plácali v bahně! Nic na světě není nemožného! NIC! Všechny bloky jsou jen v nás samotných a v našich limitech. A i kdyby z tisíce pokusů vyšel jen jeden jediný a posunul nás společně o krůček k jasnější budoucnosti, má to smysl!
 
P.S.
Celou dobu, co tohle píšu, mi v hlavě zní vodnářská Werichova písnička "Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc!". Já vím, že je to záležitost zprofanovaná tím, kam reálný socialismus vždycky dřív nebo později dospěl. To je holt ten zpětný tah lidské povahy. A fakt, že je údělem Vodnáře předběhnout svou dobu, zůstat nepochopen a/nebo sledovat, jak jeho původně čistá myšlenka končí zmrzačena méně čistými člověčími vlastnostmi. Ale idea je to dokonalá, přesná, vodnářská.