Kdo chvíli stál, již stojí opodál

Fotografie Easter Island Statues od The TerraMar Project licencována pod CC BY 2.0     

Otvírám oči do tmy v pět ráno. Vstávat se mi nechce a ani to nedává smysl, ale nějak mnou prostupuje pocit, že je škoda spát, když přece můžu vstát a udělat tolik užitečných věcí. Ježíši, ale vždyť je neděle! Tak mi snad hrabe? To nevylučuju, každopádně astrologickým důvodem nastavujícím podmínky pro tuto a podobné situace je dnešní přesný kvadrát Slunce k Saturnu. Povinnost volá, a i kdybychom neměli na práci nic extra kritického, dodáme zdání důležitosti i naprostým trivialitám.

Člověk může přece vypadat výkonně, zodpovědně a nepostradatelně, i kdyby si měl jen vytáhnout šuflík z kuchyňské linky a začít do zblbnutí leštit zcela čisté a umyté příbory. Případně u toho ještě zlehka pohrdavě odfrkovat, jakože „jak je vůbec možné, že to ostatní nevidí a takovou špínu tolerují“!  Matně se mi vybavuje ilustrační zkratka z doby, kdy jsem ještě žila v korporátu a kolegové v duchu saturnské krize kráčeli i na záchod s notebookem pod paží, protože kdo chvíli stál, již stojí opodál a co kdybych byl zrovna v inkriminovaný moment povolán k záchraně světa!
 
Tenzní vazba mezi Sluncem a Saturnem nám zkrátka připomene, že máme-li mít pro společnost vůbec nějakou hodnotu, musíme si ji zasloužit. Odpracovat. Vydřít. Dokázat. Potvrdit svými výsledky. Netřeba dodávat, že jde o přesvědčení bludné, ale jak víme, blud je záležitost nevývratná, logicky dokonale argumentovaná, až na to, že stojí na zcela mylném tvrzení. Přesto dnes budeme mít tendenci tomuto přesvědčení podléhat, samozřejmě v různé míře. Ti z nás, kdo jsou v podobném duchu nastaveni celoživotně, to znamená ti, kdo mají v nativu tvrdé vazby Saturnu k osobním planetám, si to sjedou natvrdo a ukáží nám, jak zatnout zuby a překonávat překážky. Rození salámisté budou proces sledovat z pohovky a nechápavě kroutit hlavou, my ostatní uvidíme, nakolik nás to dostane.

Den je bezpochyby nastaven k vysokému nasazení a výkonu. Dotlačí nás k dokončení úkolů a dotažení otevřených projektů, alespoň dílčích. Doprovodnými jevy bývají malomyslnost, únava a vyčerpání, ať v rovině fyzické, psychické, emoční či jiné. Jde spíš o energii solitérní, neočekávejme velké družení, a pokud se přesto s někým sejdeme, naše setkání bude mít daleko spíš poučný a výchovný charakter než by hýřilo čirou radostí. Samozřejmě se ale dostáváme k dospělému, zralému přístupu ke všem záležitostem, jichž se aktuální kvadratura dotýká. A když budeme mít kliku, i k restrukturaci principů svého jednání.
 
Kvadrát Slunce – Saturn je záležitostí několikadenní, včera nastupoval, dnes vrcholí, zítra dojezd, pozítří se oklepeme a Slunko si na posledních stupních Vah konečně oddychne. Končí tím zároveň jeho náročná konfrontace s transformačními planetami v Kozorohu. To znamená, že co do intenzity prožívání a nároků na vědomé přenastavení parametrů naší reality bude příští týden o něco volnější než týden uplynulý. Neslibuju, že to bude pohoda jazz, neslibuju, že se rázem vyřeší všechny dlouhodobě rozehrané problémy, jen do toho zkrátka nebude nuceni tak bušit.