Go, baby, go!

Když se podíváte na horoskop, na první dobrou vidíte jen změť čar, tu více, tu méně pravidelnou, symetrickou, esteticky hodnotnou a tralala. Občas se stane, že z téhle změti doslova trčí určitá vazba, tlustá, třikrát obtažená čára, červená či zelená, nebo jakkoliv máte nastavené preference pastelek, a bije do očí. Nebo rovnou celý obrazec. Na tohle nemusíte být astrologem. Pamatuju, jak kdysi dávno můj tehdy pětiletý syn na konzultacích s klienty nakukoval do notebooku a hlásil: „Ty jo, taková dávka!“, protože už poznal barvy a tvary. Klienti z toho padali do mdlob v domnění, že je s nimi amen, a taky v šoku, že to dítě tomu už v tomto věku rozumí.

Dnes tu máme takovéhle obrazce dva, trojúhelník a čtverec. A co to teda znamená? Základní pravidla situaci s oblibou zjednodušují, takže bychom mohli říct, že trojúhelník je harmonická vazba velkého trigonu a s ním pohoda jazz, čtverec konfliktní konstelace velké kvadratury a bububu! Jenže mně připadá, že tentokrát jsou obě vazby významným bonusem, příležitostí k prozření a růstu. A že spolu souvisí, samozřejmě. Pokusím se to trochu vysvětlit.
 
Začneme trojúhelníkem.
 
Velký trigon je zatím nepravý, to znamená, že vrcholy trojúhelníka neleží ve znameních stejného živlu. Ale to mu neubírá na kráse a síle. Navíc, díky tomu, že strany trojúhelníka jsou rozepřeny mezi planetami a body, jejichž tempo není nijak závratné, pobude s námi tahle požehnaná vazba až do konce listopadu. Dostáváme tak dostatek času využít všechen její blahodárný potenciál. V tuto chvíli se bavíme o energetickém okruhu mezi retrográdním Chironem v Rybách, severním lunárním uzlem ve Lvu a dvojicí Merkur + Jupiter ve Štíru. Voda, voda, oheň a emoce na prvním místě!
 
Ta posledně zmiňovaná dvojka, Merkur a Jupiter, je nejméně stabilním prvkem konstelace. Merkur se kolem Jupitera prosmýkl už včera a pomaličku se bude vzdalovat, nicméně nejméně dnes a zítra vnímáme fantastickou dávku ryze pozitivního myšlení (žádné lakování na růžovo, tohle je čistý proud vyvěrající z pramene existence), optimismu, touhy, nově se objevujících vizí, kterým pro tentokrát (a zcela opodstatněně) věříme, možností, které se otevírají doslova před našima očima a okamžitě se řetězí dál a dál a běží, kam jen oko dohlédneme a ještě dál ... go, baby, go! Už jsme to potřebovali, viďte? Tuhle léčivou sílu.
 
A tím se dostáváme k dalším zmiňovaným vazbám luxusního velkého trigonu. Jupiter a Chiron spolu pobudou podstatně déle a jistě se k jejich vzájemnému vztahu ještě vrátíme. Pro tuto chvíli bych jejich společné působení označila výrazem hluboké pochopení a nalezení vyššího smyslu, díky němuž se nám podaří vymanit se ze zacyklené smyčky donekonečna se opakující zraňující situace. Ne snad, že bychom tímto byli jednou provždy definitivně vyvázáni z výukových lekcí života. Že by někdo otočil knoflíkem, okamžitě vypnul všechnu bolest světa a nastolil světový mír - nejsme na soutěži Miss World. Ale díky těmhle dvěma učitelům můžeme život spatřit v kontextu, v nadhledu, porozumět těm lidem a situacím, kteří a které se v omezeném úhlu pohledu zdáli tak tvrdí, snad i krutí a záměrně zraňující. Můžeme dokonce pochopit, proč se tohle všechno děje, a tím nemyslím, že „jsme si to zasloužili“ nebo že „to tak holt má být“, ale skutečný zážitek toho kratičkého prožitku Aha! efektu, kdy najednou spatříme celý běh událostí v jejich v prostoru a čase nekonečných souvislostech, a dojde nám nejen to, jaký přínos má situace pro nás, ale i to, jakým přínosem jsme my pro celek. Anebo tak něco, začíná to zavánět patosem ... on tu je, protože Jupiter se nedrbe s maličkostmi, a dobře tak, ale zapojte představivost a zkuste si ho zachytit sami 😉
 
OK, a poslední věc, kterou chci zmínit (vedlejším efektem konjunkce Jupiter + Merkur je neskutečná užvaněnost!), je chystaný přestup osy lunárních uzlů, toho času ještě stále mezi Vodnářem a Lvem, do dvojice znamení Kozoroh – Rak. K přestupu dojde v polovině listopadu. A je mi to skoro líto. Tenhle lví imperativ a článek o své touze narodit se Lvem jsem milovala, jak jste si mohli díky nesčetným odkazům na něj všimnout. Ale nevadí, bude to jiné a nepochybně znovu úžasné! Pro teď jen poznámka: dramaturgie zpravidla neumístí zlatý hřeb večera do prvních minut jakékoliv show, musíme si na něj počkat a projít celým gradujícím procesem. A tak i tentokrát, těsně před tím, než se střelka kompasu ukazující kudy dál přehoupne ze Lva do Raka, jedeme naplno v tom, co jsme se v průběhu posledního roku a půl měli naučit: jít do toho srdcem! Enjoy!
 
No a je jasný, že tu o čtverečku už dneska nestihnu, tak třeba zase zítra!