s náloží té nejhlouběji skrývané (rádoby zapomenuté) křivdy a bolesti. O které mluvit nechceme, protože ji nechceme ani vidět, ani o ní vědět, ani vůbec nic ... "Ne, neotáčej mi tu hlavu, nechci se tam koukat! Nechci!" Naopak neschopnost vidět věci v širším kontextu, protože dnes žádný neexistuje. Je jen tady a teď a nic není na světě tak hrozného než to, co se stane mně! (tedy každému z nás, dodává moje nativní Luna ve Vodnáři, která je ale s touhle vsuvkou dneska jediná).
Co nám to přinese? To je zřejmé. Nutnost otevřít problém a vypustit hnis. Nutnost hledat řešení, byť bychom se tomu raději vyhnuli. Podaří se nám to? Ale nakonec jo ... Protože cokoliv, co nás přinutí skrývaná a potlačovaná témata otevřít, je přínosem. Protože žádná hrůza na světě nevypadá tak šíleně, jak si představujeme ve svém strachu potmě. Protože vyčistit ránu je vždycky lepší než ji zalepit dalším flastrem, aby nesmrděla. Protože Venuše ve Lvu dodá celé situaci velkorysou polohu a humor. Protože konjunkce Venuše + Merkur nemá snahu zranit, ale pohladit, a nastupující energie Lva působí po chirurgickém zásahu Štíra vždy jako regenerační balzám. A taky proto, že v horizontu tří čtyř dnů Slunce uzavře vysloveně rehabilitační spojenectví s Marsem a Chironem, abychom po všech těch léčebných zásazích mohli zase začít někde nějak znovu ... Comments are closed.
|
Archiv textů
April 2025
|