Do vrabců jako když střelí ...

Slunce a Luna v Blížencích spějí ke spojení v novu, dnes večer po deváté. Mejdan se spoustou hostů a velmi chabou organizací. Teda, organizátorů hodně, ale o to větší názorový rozstřel, chaos a zmatení. Rodila jsem s Lunou v Blížencích: zleva porodní asistentka, zepředu doktor a zprava manžel, všichni chytří a radou nešetřili, až to nevydržel můj blíženecký Saturn a zařval: "Jen JEDNY instrukce, buďte tak laskavi!"

Navíc, Luna dobíhá na čas a spěchá na značku kvadrátem k Neptunu v Rybách, o to vydatnější dopolední zmatek, neschopnost udržet mozek v lajně, dokončit smysluplnou větu, udržet myšlenku, byla-li jaká, soustředit se, nezabíhat a netříštit se v tisíci detailů: ADHD, Alzheimer a alkoholická intoxikace k tomu. Něco jako francouzská komedie s Pierrem Richardem, všichni běží poklusem, nikdo neví kam, o to zběsileji víří, míjí se a každou chvíli uklouznou na banánové slupce. Za mě čisté utrpení, ale hodně lidí tuhle komiku miluje. Ale protože se musím pokusit o objektivitu a svůj systémový Saturn vypnout, možná je právě tohle žádoucím kouzlem dneška: přivítat tu svěží, pohyblivou, přizpůsobivou, bezkoncepční, poznávací, ukecanou, náhodnou a multitaskingovou cirkulaci a na chvíli pustit otěže z rukou ... dozvědět se, zaslechnout, zaskočit, zavolat, ozvat se, kontaktovat, připomenout, poznat a načerpat inspiraci bez nároků na jakoukoli klasifikaci či zužitkování, alespoň ne v tuto chvíli, to přijde později, až se přestaneme točit v kole.

A hahaha, už mi píše kamarádka, jestli prý bych byla ochotná se potkat v dětské kavárně Šaškárna! Ty vole, osud má krutej smysl pro humor! Ještě se mě někdo zeptá: „A tak co, co jinak?“, jakože aby řeč nestála, a je to hotový!