Dneska na pohodu ...

Jestli jsme ještě donedávna měli za úkol splývat a nechat se vést, v posledních dnech máme zadání snad ještě úžasnější. Pozici u kormidla na lodi plující podle osudové navigace osy lunárních uzlů totiž od Neptunu v Rybách přebrala Venuše. Myslím tím Venuši ve vrcholné formě, Venuši v Býku, požitkářskou, lenivě rozkošnickou, a vcelku předvídatelnou: jasně, může to znamenat, že si dnes v klidu a pohodě zajdete na trh nakoupit zeleninu přímo od pěstitele, k tomu kytku pivoněk, vychutnáte si opulentní oběd, strávíte líné odpoledne na levandulové farmě a večer ještě ochutnávka moravských vín.

Ona je totiž v Býku i Luna a během dne se k Venuši připojí, a téhle dávce fyzických rozkoší se už vážně nedá odolat.  Z dlouhodobého hlediska nás Luna až tak nezajímá, ta jen vypointuje sobotu barvy a hustoty temně zlatého tekoucího medu. Venuše je ale po dobu několika dní naším lodivodem. Podepřena už zmiňovanou osou uzlů, k tomu Saturnem, a tak trochu už i Plutem. To jsou těžké kalibry, takže jakkoliv si užíváme, současně jedeme stabilizační, základovou, materiální linku fyzického zajištění. A opravdu není na místě tvářit se pohrdavě, jakože my už jsme nad tím, snídáme pránu, žijeme v astrálu a stýkáme se výhradně s duchovními entitami. Dokud totiž máme nohy na zemi, je ukotvení v hmotě sakra důležité. A dneska to půjde snadno a samo i těm, kdo si kontakt s každodenní realitou neužívají, ba dokonce při něm trpí. V podstatě to znamená, že k životní spokojenosti právě teď nepotřebujeme o nic usilovat, nic hrotit, o ničem moc přemýšlet ani se nějak extra nořit do hloubky emocí a prožívání. Stačí se prostě radovat z přítomného okamžiku. Vzorem nám budiž třeba Medvídek Pú, stoprocentní Býk:
 
„Co děláš ze všeho na světě nejraději, Pú?“ 
„No,“ řekl Pú, „já ze všeho nejraději ... “ a pak se zarazil a zamyslel se. Protože jíst med je sice moc hezké, ale ta chvíle před jídlem je ještě hezčí, nevěděl však, jak se tomu říká. A pak mu napadlo, že moc pěkné je být s Kryštůfkem Robinem, a mít nablízko Prasátko je taky dobré; a tak když si to všechno přemyslel, řekl: 
„Ze všeho na světě mám nejraději, když jdu s Prasátkem navštívit tebe a když ty řekneš ,Což abychom si dali něco menšího?' a já řeknu ,Neměl bych nic proti tomu, dát si něco menšího, a co ty, Prasátko?' a venku by to bzučelo a ptáci zpívali.“